Jaké jsou teploty jednotlivých povrchů na zahradě?

Každý, kdo dával ve škole pozor, ví, že planetu Zemi zahřívá Slunce. Sluneční paprsky dopadají na povrch, od kterého se buď odrážejí, nebo jsou pohlcovány. A tím ho zahřívají. A od ohřátých povrchů se následně zahřívá vzduch. Takže teplota vzduchu v našem okolí záleží na tom, jak hodně svítí Slunce, kolik slunečních paprsků se na zem nedostalo, neboť byly odraženy ještě v atmosféře (vodní pára, prachové částice…) a jaký je povrch v našem okolí, jaká je jeho odrazivost či absorpce slunečních paprsků.

Promiňte mi tento úvod jako pro malé děti, neboť ačkoli se zdá, že to všichni vědí, přece se najdou mezi námi lidé jako například politik Martin Hojsík, kteří to ve škole prospali nebo záměrně blbnou lidi. Neboť tvrdit, že Slunce ohřívá vzduch a proto je nám teplo, je na s přimhouřeným okem čtyřku na Vlastivědě v páté třídě základní školy a ne na vstupenku do Evropského parlamentu. Proboha to kdo má u nás volební právo? Čím dál tím více se mi líbí stará anglická praxe, že volit mohli jen majitelé pozemků. Tedy lidé s odpovědností za své majetky, ne cizí, jak je to u politiků. Však mu to i lidé v diskusi pod jeho komentářem pěkně natřeli!

V celém jeho článku se to hemží výrazy typu „vědecké studie“, ale v jeho případě se podle toho blábolu nedá mluvit ani o vědě ani o studiu. A zřejmě ani o osobních zkušenostech.

Teploty povrchů na zahradě

Já jsem si jedno krásné srpnové letní odpoledne dal tu námahu a prošel jsem po svém pozemku, v jedné ruce fotoaparát, ve druhé termovizní kamera, a udělal pár záběrů, abych nejen poslancům Europarlamentu ukázal, jak druh povrchu ovlivňuje teplotu vzduchu, který dýcháme.

Vždy je na úvod fotografie ve spektru viditelném pro lidské oko a za tím následuje jedna či více fotografií se záznamem teploty předmětů a jejich povrchů, k tomu samozřejmě příslušný komentář.

Stolek z dřevoplastu

Čtrnáctý srpen 2022, kolem půl druhé letního času. Je dávno po pravém poledni, Slunce pomalu klesá na své dráze, ale peče ještě pořádně. Pro úplnost dodám, že jsme na jižním Slovensku. Zajímavé jsou spodní dva řádky. Poslední ukazuje teplotu vzduchu na místě, předposlední na místě vzdáleném asi tři metry, sonda je ve výšce dva metry, ve stínu. Další údaje zobrazují hodnoty na jiných místech hospodářství. Hodnoty vlhkosti vzduchu také nejsou zrovna nejlepší. Hodnoty naměřené termokamerou, která je také zachycena na prvním obrázku, zobrazuje druhá fotka

Pes na trávě

Teplo není jen lidem, ale také zvířatům a rostlinám. Malý pejsek, cca 7 kg, se chladí pocením přes jazyk a tlapky (to ví také málokdo a pana poslance bych se neodvážil zatěžovat prosbou o odpověď na tuto otázku) a ležením břichem na chladnějším povrchu. Občas mu kus trávy pokropím vodou, ale nechá to trochu proschnout, na úplně mokrém povrchu ležet nechce. Občas zaběhne na betonovou dlažbu před voliérou, dokud je tam stín. Teď mě napadá, že tohle místo jsem nevyfotil.

Pokud to není vidět, leží ve stínu pod velkým slunečníkem. Teplota těla pejska se moc neliší od teploty těla člověka (však savci, ne? To jen pro ty, kteří ve škole nedávali pozor), avšak všimněte si teploty trávy. Ve stínu má cca 21°C, mimo něj téměř 36°C! Přitom nezáleží, jestli je stín vytvořen slunečníkem nebo stromem.

Zničená tráva

Máme u nás raději travnaté plochy, beton je opravdu jen na minimálně nezbytném místě, většinou jako kryt infrastruktury, kde by se půda a půdopokryvné rostliny uplatnily s velkými negativy. No kde se hodně chodí nebo snad i dělá (fyzicky, rukama se zpoceným tričkem, pane poslanče), dostává tráva zabrat, zejména tohle léto. Přestože byla před začátkem těchto veder sečena na vysoko, přece jen se pošlape. Jakou teplotu má špatně udržovaný trávník s odkrytou půdou?

Předměty přesahují 40° C, to červené a přes 50° C je holá půda, staveniště. Velmi je vidět na teplotní mapě, kde je tráva v pořádku a kde vyšlapaná. Rozdíly teplot těchto povrchů jsou výrazné.

Stavební materiál a nářadí

Štěrk v černých plastových nádobách, zvaných kalfas. Co jiného můžeme čekat?

Štěrk má teplotu cca 47° C, zato černý plast přes 60°! Přitom zelená tráva ve stínu stále příjemných cca 24°C.

Pojďme dál

Obnažená půda, staveniště

Potřeboval jsem něco udělat, součástí bylo odstranění trávy a vyrovnání povrchu do horizontu. V těchto vedrech se dělá pomalu, to není jako klimatizovaný jednací sál v Bruselu, takže povrch beznadějně vyschl, po vodě ani památky.

Šedesát stupňů Celsia, kousek od trávy, která má 24 stupňů. Co na to říci? Klidně ryjte a okopávejte své záhony dál, když (ne)myslíte.

Betonová dlažba

Takže hustá tráva na slunci má jen 24 stupňů, ale beton přes šedesát stupňů! Není mezi měřenými body ani metr vzdálenosti! A to se mě někteří lidé ptají, proč trávím celé dny na venkově „na ranči“ a nejsem raději ve městě. Stačí tato fotka?

Betonová stezka v závětří domu

I náš pozemek někde končí a tam začíná pozemek sousedů. Přímo starou budovou. Přes zeď se sem dostane méně slunce a trochu tady profukuje. Co na to termokamera:

Ve stínu je příjemných dvacet, po betonovém chodníku rozhodně bosí nechodíme, přestože se návštěvy u nás rády zouvají, aby si užily trávu, kterou nikdo nesel, jen správně sekáme.

A co samotná stěna budovy, rostliny u ní a střecha? Ať se líbí:

Polystyrenem zateplený kámen a pálená taška

Vrby mají příjemných 28 stupňů, polystyren je na tom hůře. A střecha? K tomu, že je otočená na sever a odpoledne na ni svítí z boku, je z ní docela slušné topné těleso. Zateplit střechu se vyplatí nejen kvůli topení v zimě.

Květinová skalka

Mezi chodníkem a přístřeškem máme malou skalku. Pár kamenů z pozemku, trochu říčního štěrku.

Kameny a štěrk mají teplotu nad 60°C. A teď si představte, že jsou lidé, kteří si dají z takového materiálu udělat celou zahradu. Tam musí být příjemně…

Dýně

Potom tady máme dýně hokaido za železnými mřížemi, aby nás nevytlačily ze zahrady a před nimi trávu s místními poškozeními. Jaký vliv to má na teplotu povrchu?

Třiašedesát stupňů na hlíně, dvacet osm tráva. Na plném jižním slunci. Rozdíl vzdálenosti pár centimetrů!

Tráva u slunečníku

A před závěrem opět trávník, intenzivně využívaný, takže ochozený i poškozený pejskem. Sledujme spolu teploty povrchu kousek od sebe:

Téměř dvojnásobná teplota holé země, rozdíl dvacet pět stupňů. Co dodat?

Sláma

Nedávno jsme dovezli čerstvou pšeničnou slámu na mulčování a uložili u záhonů, mezi balíky na výšku jsou akátové kolíky. Svítí odpoledne už ze zadní strany (ve směru fotografování).

Tráva přes dvacet, jako vždy, sláma přes třicet.

Jaký vliv má voda v půdě na teplotu povrchu

Podle pana Hojsíka není obsah vody v zemi důležitý, na teplotu vzduchu má významný vliv množství CO2. Ale ten má významný vliv na zejména dýchání. Jinak by s ním neměli potápěči problém při prudkém vynoření, jinak by lidé neměli při mělkém dýchání záchvaty. Pánové europoslanci se mohou zeptat záchranářů. Takže rozdílů v obsahu CO2 ve vzduchu, kteří všichni dýcháme, bychom si jistě všimli.

Opravdu jsem neměřil, jak se měnila koncentrace C02 ve vzduchu na našem pozemku v den měření teplot povrchů v době mezi 13:29 a 13:46 a dovolím si v rozporu s vědeckými studiemi prohlásit jeho koncentraci v uvedeném období za neměnnou. Nevím kolik ho bylo, ale zcela jistě se během půl hodiny jeho koncentrace v okolí nezvýšila ani nesnížila. Takže se nemohl měnit ani jeho vliv na teplotu vzduchu, protože jak už víme ze základní školy, teplota vzduchu je závislá na teplotě předmětů, od kterých se vzduch zahřívá.

Mohu však zodpovědně prohlásit, že byl významný rozdíl v obsahu vody měřených povrchů. Docela dost vody je v trávě, která není ochozená, zcela bez vody jsou plastové kalfasy, ale také kameny a betony, které jsem fotil a měřil. Bude nevědecké, když prohlásím, že teplota povrchu pevných částí je závislá na obsahu vody, že čím méně vody, tím více slunečního záření těleso zachytí, přemění na teplo (kmitáním molekul, ale to by už byla vysoká fyzika pro některé europoslance) a následně tímto teplem je vyhřívaný vzduch v okolí předmětů a jejich povrchů? Bude to méně málo vědecké, když prohlásím, že jsem to pozoroval v naší zahradě? A vědci zjišťují věci jak? No přece pozorováním. Čím nechci říct, že jsem vědec. Jen si myslím, že využívám mozek jinak, než jako špunt do krku.

Samozřejmě, že vzduch není nehybná masa, vždyť přece existuje vítr a ten přenáší vzduch, a spolu s ním i vodní páru a teplo, na jiná místa. Ale i v malém rozsahu můžete pozorovat drobné přemisťování vzduchu, například lehký závan chladného nebo naopak teplého vzduchu, například podvečer na vaší zahradě. Takže teplý vzduch nad kamenným chodníkem se neustále promíchává s chladnějším vzduchem nad trávníkem a na pozemku, je-li bezvětří, máte tak nějak průměrnou teplotu vzduchu, zahřátého od všech vašich povrchů ploch, ale i stěn budov.

No ale co takhle zahrada velikosti tří fotbalových stadionů, oddělená vysokým plotem od druhé, stejně velké zahrady. Jedna bude celá zatravněna vysokou trávou do půl lýtek, která chrání vodu v půdě před nadměrným vypařováním, druhá bude celá kamenná a štěrková, takzvaně moderní bezúdržbová zahrada. Co myslíte, bude teplota vzduchu ve středu zahrady, abychom mohli eliminovat míchání mas vzduchu na okrajích mezi různými druhy povrchu, v obou případech stejná? Já si to nemyslím. A kdo se mnou nesouhlasí, měl by si ještě jednou přečíst tento článek a důkladně prohlédnout fotky v něm. Komu to nepomůže ani potřetí, je načase navštívit příslušného odborníka na chápání významu pojmů. To fakt vybírají poslance bez inteligenčních testů? Nebo berou každého schopného všeho?

Takže když odstraníte vodu ze země vykácením značné plochy lesů, meliorováním polí či jen necháte velké lány po sklizni zorané a vystavené pálícímu slunci nebo „jen“ odvodníte rozsáhlé městské plochy kanalizací, klesne zásoba vody v přírodě. Když ta tráva, keře a stromy nebude mít z půdy co nasávat a výparem do vzduchu distribuovat, uschnou a stanou se z nich plochy bez půdopokryvu. Co to udělá s teplotou takového povrchu vidíte na fotkách výše. Stačí ušlapaná tráva, chybějící trs a teplota letí prudce vzhůru. A od povrchu se zahřívá vzduch, jehož teplota také stoupne. Já vím, že poslanci mají mnohé výjimky, ale z přírodních zákonů ne.

Chápu celý odkazovaný komentář agresivního progresivního poslance (jak ho nazval jeden komentující na Aktualitách) jako snahu o manipulaci veřejnosti a distribuci dotací na cokoliv, při čemž se „mlynář zamoučí“. Snaha diktovat velikost uhlíkové stopy a snad ji začít zpoplatňovat je lákavým způsobem uplatňování moci. Jenže na CO2 vám sere pes. Současné vysoké teploty a změna podnebí je způsobena nedostatkem vody jak v půdě, tak v ovzduší, nikoli přebytkem CO2. Ale jak jsme si ukázali, pokud máte dostatečně velký pozemek, umíte lokálně tento problém zmírnit alespoň pro sebe.

Globální změny podnebí jsou zde. Nedá se proti nim bojovat, ale je třeba se jim přizpůsobit. Případně vyhynout. Někteří experti by mi ale vůbec nechyběli.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 250 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..