Pozemek kolem domu je možné používat v zásadě dvěma způsoby. Jeho produkty lze považovat za výnosy nebo odpad. A podle toho s nimi nakládat. Část majitelů spotřebuje vše, co jim na pozemku vyroste, tedy nejen pěstované ovoce a zeleninu, a jiná část majitelů vše zlikviduje a v lepším případě odveze.
Bez ohledu, zda uvažujeme o pozemku kolem domu ve městské zástavbě nebo o venkovském bydlení, je půda kolem stavení přírodním zdrojem. A záleží od vnitřního nastavení majitele, jak s ním nakládá. Zda v konečném výsledku přináší užitek nebo vytváří jenom náklady. Bez ohledu na to, zda svou zahradu považujete za užitkovou nebo okrasnou, je potřeba si uvědomit, že se nejedná o neměnný prostor, ale že se vše neustále vyvíjí a mění a že v podstatě neexistuje bezúdržbová zahrada. Že je potřeba se o celý pozemek starat a udržovat ho.
A to i když pěstujete jen kytky a okrasné keře, nebo dáváte přednost produkci zeleniny a péči o ovocné stromy. Sukcese zajistí, že vše roste a přibývá a je potřeba čas od času sekat trávu nebo vzít pilku a pořezat dřeviny. A tady vzniká tradiční Nerudovská otázka, kam s ním, kam s odpadem.
Tedy nejprve je potřeba si odpovědět na otázku, zda produktem údržby zahrady je odpad nebo surovina.
Zastánci okamžitého uklizení všeho „nehezkého“ volí různé nádoby a pytle pro dočasné uložení všeho zeleného odpadu ze své hezké zahrady a následný odvoz na sběrný dvůr nebo do nedaleké kompostárny. Vždyť je to zadarmo. A následně si zde mohou kdykoliv zakoupit pro svou zahradu kvalitní kompost.
A nikomu u toho necinká zvoneček…
Všechna ta tráva i větve stromů či keřů představují živiny, které rostliny vytáhly z různých hloubek vaší půdy. A o to méně živin v zemi zůstává, když všechno to odvezete pryč. Včetně vody, kterou jste použili na zavlažování, a energie na to použité. Ostatně proto kompostárny od vás odeberou zelenou hmotu, protože vědí, že jsou to živiny, na kterých prodeji pak vydělají.
Recyklace hezky doma
Aby půda kolem domu byla pořád vitální, je potřeba ji živiny dodávat, vracet. Takže i když trávu posečete, aby byla nízká, hezká a dobře se po ní chodilo, je rozumné ji zkompostovat a vzniklý kompost s humusem pak půdě vracet. Mimo jiné proto, že humózní půda s vysokým obsahem uhlíku lépe zadržuje více vody z dešťů, tedy je pak menší potřeba zavlažovaní.
Stejně tak to platí o shrabaném listí a větvích. Listí stačí v nouzi dát na hromadu, v lepším případě v kompostu provrstvit s posečenou trávou nebo ještě lépe s dalším materiálem, třeba právě nadrcenými větvemi.
Pár tenkých větviček do kompostu nastříháte i zahradnickými nůžkami, ale jak je keřů více nebo větve ze stromu většího průměru, je elektrický drtič větví šikovným pomocníkem. I dlouhé a rozvětvené pruty nadrtí na malé kousky, které můžete použít na zamulčování záhonů nebo cestiček v zahradě anebo jako další materiál do kompostu. Chováte-li slepice, je ze štěpky skvělá podestýlka ve výběhu, kterou pak obohacenou o fosfor a další látky ze slepičího trusu opět použijete do kompostu.
Co je levnější
Zastánci okamžitého odvozu zeleného odpadu ze zahrady argumentují, že cesta do sběrného dvora je většinou krátká, téměř nic to nestojí a je to rychlé. A mají klid i čas na užíváni si zahrady, tedy lenošení.
Naproti tomu zastánci zpracování suroviny doma argumentují, že i když elektrický štěpkovač stojí nějaké peníze a elektřina do něj také, mohou ho použít kdykoliv, nemusí „odpad“ do odvozu skladovat, nemusí zapřahat vlečku za auto a mnohdy ji ani nemusí kupovat, když odpad neodvážejí a suroviny z něj nekupují. A že tedy sice platí za elektřinu, ale šetří za benzín a mají k dispozici kompost ve kvalitě, kterou si sami stanovily. A který nemusí kupovat a dovážet.
Záleží na vás, čemu dáte přednost. Zda pohodlnému životu nebo životu kvalitnějšímu.
