Čmeláci jsou důležitými opylovači v zahradách. Nevyžadují naši přímou péči, ale udělají důležitou práci a zastoupí i včely. Navzdory své robustnosti nejsou pro lidi nebezpečné. Když mají v zahradě vhodné podmínky, objeví se vždy na jaře a s koncem podzimu se opět ztratí. Jak žijí čmeláci?
Dlouhý sosák (až 2,5 cm) dovoluje čmelákům sát nektar rovněž z těžko přístupných květů, jaké má například jetel. Oblibují květiny barevné, proto jsou dobrými opylovači paprik, rajčat a jiné zeleniny ale také angreštu, meruněk či jabloní. Na rozdíl od včel vyhledávají zdroje potravy, nektar i pyl, nejdříve v blízkosti svých hnízd, až při jejím nedostatku odlétávají dále. Proto je dobře, pokud je „ubytujeme“ přímo v zahradě.
Na rozdíl od včel čmelákům nevadí nízké teploty ani jarní déšť. Květiny na rostlinách opylují již při teplotě 5 °C i při větru. Pro hnízda vyhledávají chladnější místa v zemi nebo ve skalních puklinách.
Široká rodina
Různých druhů čmeláků je skutečně hodně, na našem území jich žije podle různých pramenů až 30 druhů. Mezi nejznámější patří čmelák zemní s typickým černožlutým zabarvením těla a bílým zadečkem. Dobrými opylovači jsou ale i ostatní druhy, lišící se velikostí i barevností těla. V jednom čmeláčím hnízdě může žít až několik set jedinců.
Na jaře můžete vidět létat čmeláci nízko nad zemí. Jsou to přezimující oplodněná královny, které hledají místo pro budoucí hnízdo. Když ho najdou, začínají vedle opylování květů a sbírání nektaru klást larvy budoucích prvních dělnic a později v létě i trubců. První dělnice pomáhají královně s výchovou další generace dělnic.
Když trubci oplodní některé z dělnic, opustí hnízdo. Na podzim si tyto budoucí královny najdou místo na přezimování v zemi a zbytek hnízda v zimě hyne.
Žijí v přírodní zahradě
Velké monokultury plodin a používání pesticidů je nepřítelem čmeláků. Nedostatek potravy po celý rok a jedy je zabíjejí. Stejným problémem je pečlivě pěstován anglický trávník bez jediného květu, nazývaného plevel. Když chcete čmeláky do své zahrady přilákat, vytvořte jim vhodné podmínky. Vaše zahrada by měla připomínat volnou přírodu, ve které nikdo neseká podle kalendáře.
Přitom nejde o to vytvořit neorganizovaný nepořádek. Pro udržení čmeláků v zahradě je důležité v první řadě čisté prostředí. Žádné chemické postřiky proti škůdcům, které stejně likvidují i užitečný hmyz. A v druhé řadě dostatek rozmanité potravy, tedy kvetoucí květy rostlin.
Ovocné stromy kvetou na jaře a jen několik dní. Různorodost ovoce v zahradě poskytne dlouhotrvající a rozmanitý zdroj potravy i pro čmeláky, ale mnohem hojnější zdrojem může být louka. Rozkvetlou louku můžete pěstovat i mezi stromy. Samozřejmě že brodit se v trávě do pasu, když chcete zkontrolovat stromy nebo projít svým sadem není únosné. Je na to jednoduchý postup. Nesekat všechnu trávu najednou a na nízko, ale postupně a na etapy.
Když začne v květnu být tráva dost vysoká na to, aby bránila příjemné procházce mezi ovocnými stromy, vykoste úzké, asi tři čtvrtě metru široké (na dva průchody křovinořezem) chodníky a zbytek trávy nechte vyrůst a vykvést. Když se objeví na louce květiny, opět posečte jen část trávníku, tak třetinu, aby zůstalo pro divoké včely i čmeláky dostatek nektaru a pylu.
Další sekání si naplánujte opět za týden či dva. Mezitím dříve posečená tráva povyroste. Dokončení sečení nejstarší kvetoucí trávy si naplánujte na dobu, kdy začne kvést část louky, která bylo posečená jako první. Když první „naučné stezky“ překřížíte dalšími průchody pod stromy, budete mít komunikační prostor i dostatek potravy pro užitečný hmyz. Tímto způsobem hospodaření s trávou získáte trvalý zdroj potravy pro čmeláky až do podzimu.
Tráva najde ve vaší zahradě využití i tehdy, když ji nepoužíváte jako krmivo. Buď ji použijete na mulčování záhonů, ovocných keřů nebo kolem plotů či jako zdroj materiálu do kompostéru.
V posledních letech je populární obchod s čmeláky. Na jaře si koupíte čmelín, ze kterého se vám vyvine silné hnízdo a budete mít nejen pracovitých opylovačů, ale i zdroj pozorování v zahradě. Protože však na podzim celá kolonie uhyne a přežije jen oplodněna samička, která může přezimovat v zemi mimo čmelínu, nepovažujeme tento způsob chovu čmeláků za výhodný, samozřejmě s výjimkou prodejců. Pro zahrádkáře je mnohem výhodnější připravit pro čmeláky vhodné podmínky alespoň v části své zahrady a využívat jejich přirozený výskyt. Ideální je, pokud vaše zahrada přechází na jednom konci do volné přírody. Uvážlivě zásahy v tomto prostoru spolu s vynecháním chemických postřiků zabezpečíte pro svou zahradu dostatek opylovačů a tím i úrody. Spolu s divokými včelami, kterým stačí připravit jednoduché příbytky, budete nezávislí od včel, které včelaři chovají v úlech a které trpí mnohými škůdci či onemocněními.
I když je život čmeláka krátký, když máte přírodní zahradu, budete mít každý rok dost opylovačů a tím i dost úrody ovoce a zeleniny.
