Biozahrada je takový typ zahrady, která je budována s myšlenkou, že jsme součástí přírody, kterou nechceme poškozovat, ale obnovovat, jde o snahu vytvořit dokonalou rovnováhu a vzájemné propojení ekologicky pěstovaných plodin, ovocných stromů, keřů a květin včetně bylin s důrazem pro vytvoření ideálních podmínek pro život hmyzu, ptáků a obojživelníků. Musíme mít na paměti hodnotu krajiny jako významného prvku našeho kulturního dědictví. Při zakládání biozahrady se pokoušíme o zachování uzavřeného koloběhu, snižujeme vnější vstupy, co nejvíc zhodnocujeme vlastní suroviny, upouštíme od použití syntetických látek, anorganických hnojiv a jedovatých postřiků, neboť poškozují životní prostředí, půdu, vodu i ovzduší. Vytváříme kvalitní, námi vytvořeným kompostem hnojenou úrodnou zdravou půdu, jež nám přinese zdravou a ekologickou zeleninu, ovoce a ostatní plodiny.
Půda
Zdravá půda je základní předpoklad pro úrodnou a zdravou biozahradu, vycházíme z faktu, že přirozené živiny vznikají při metabolismu půdních organismů, zejména žížal a hmyzu. proto o tyto organismy pečujeme, hnojíme organickými látkami, které jim skýtají potravu – kompost, kuchyňský odpad (slupky, odřezky), mrva hospodářských zvířat. Nejlepší vizitkou naší péče je půda plná žížal, je to důkaz, že se o ni staráme opravdu dobře. Pečujeme o ni také šetrným kypřením a nastýláním přírodního mulče tam, kde jsou mezi rostlinami holá místa, aby nevysychala a byla chráněna před větrem a sluncem. Přírodní mulč vytváříme například z posečeného trávníku, trávu necháme jeden den zavadnout a přikrýváme s ní holá místa, toto má ještě jednu výhodu, lépe zadržuje vlhkost. Půda je složitý systém s nekonečným množstvím vzájemných vazeb a vztahů, který má schopnost regulovat rovnováhu a tlumit vnější vlivy. Zdravá půda na biozahradě je vzdušná, kyprá a humózní.
Hnojení
Na biozahradě hnojíme ekologickým přirozeným způsobem námi vytvořeným kompostem. K jeho založení je možné použít různý materiál, organické zbytky z kuchyně, rozmačkané skořápky vajíček, listy, rozdrcené větvičky, drobně nasekaný odpad ze zahrady, kávovou sedlinu, posečenou trávu, ale i byliny, při zakládání kompostu je výborné jako základ použít kopřivy, mají vysoký obsah dusíku a půdě prospívají. Střídáme vrstvy přírodního materiálu a hlíny, kompost udržujeme ve vlhkosti a občas prokypříme. Organická hmota se začne ve vhodných podmínkách rozkládat za přítomnosti bakterií, kvasinek, hub a drobných půdních organismů rozkládat a vytvoří přírodní humus, který je pro správné pěstování na biozahradě nenahraditelný.Vyzrálý kompost potřebuje svůj čas, ale pak to námaha opravdu za to.
Osevní sled
Důležitým předpokladem úrodnosti půdy je i správné střídání plodin. Nemáme – li po sobě pěstovat příbuzné rostliny, musíme znát jejich příslušnost k čeledím. Příbuzné rostliny bychom neměli na jednom záhonu pěstovat dříve než za 3 až 4 roky. Do čeledi mrkvovitých patří celer, petržel, mrkev, pastinák, kopr a libeček, do čeledi tykvovitých okurka, meloun, tykev a cuketa, do čeledi lilkovitých brambory, lilek, rajče, paprika, do čeledi liliovitých česnek, cibule, pažitka, pórek, do čeledi brukvovitých košťáloviny, ředkvička, řeřicha a křen. Abychom se nedopustili chyb v osevním sledu, je nejlépe si dělat každý rok poznámky.
Výluhy, zákvasy
Používají se na biozahradě k přihnojování rostlin během vegetace, zásobují je množstvím prospěšných živin v té nejčistější formě. Studený výluh vytvoříme z 1 kg rostliny na 10 litrů vody, tento roztok necháme odstát 24 hodin a ředíme vodou v poměru 1:10. Na vytvoření výluhu je vhodná kopřiva, řebříček, měsíček, přeslička nebo lichořeřišnice. Vytvoření zákvasu trvá déle, na dno sudu rozprostřeme přiměřené množství rostliny a sud naplníme vodou. Necháme kvasit 14 dní a pak na přihnojování ředíme vodou ve stejném poměru jako výluh. Vhodnými rostlinami jsou například pampeliška, zelí, kopřiva, přeslička nebo kapradí.
Postřiky
Postřiky na škůdce vyrábíme také ekologicky. Ovocné stromy, bobuloviny a další plodovou zeleninu stříkáme na jaře zředěným pampeliškovým výluhem (200 g pampelišky na 10 l vody), proti houbovitým chorobám ovoce a brambor aplikujeme cibulový výluh ( 0.5 kg cibule na 10 l vody – neředíme), na mšice je výborný kopřivový výluh, vyrobený z jednoho kg kopřiv na 10 l vody, používáme neředěny, proti moniliózám požíváme neředěný výluh z listů a kořene křenu (350 g na 10 l vody), Důležitým prvkem plnícím funkci odpuzovačů plní aromatické byliny jako je levandule, šalvěj, tymián, yzop nebo afrikán.
Čím déle budeme hospodařit na naší biozahradě, tím lépe budeme chápat tajemství přírody a stále budeme objevovat nové výzvy a obzory. Vytvořením dokonalých podmínek pro živočichy (pítka a krmítka pro ptáky, vodní plocha pro hmyz, úkryty pro ježky a další zvířata, vysazení kvetoucích rostlin sloužících hmyzu) obohatíme i sami sebe pocitem, že jsme pro přírodu něco udělali. Harmonie s přírodou a bohatá sklizeň zdravých plodin bude naší velkou odměnou.
