Možná stojíte před stejným problémem. V zahrádce u rodinného domu ve městě máte vysazenu řadu rybízu. Částečně jako živý plot, částečně jako zdroj drobného ovoce. Trávník sečete, ale trávu vyvážíte do sběrného dvora. Rádi byste zkusili mulčování, ale vadí vám hromada trávy pod každým keřem. Navíc se kolem toho špatně seče. Jak to elegantně vyřešit?
Zřejmě jste cosi zaslechli o permakultuře, chcete využít to, co už doma máte, chcete aby tráva nebyla odpadem, ale surovinou. Aby každá „věc“ u vás doma měla více než jedno využití. Chcete ušetřit čas (při vývozu trávy) i peníze (za benzín). A prý nebude potřeba okopávat ten rybíz, aby tam nerostl plevel.
Ano, permakultura má odpověď na váš problém. I s rybízem i s trávou.
Když posečenou trávu ze sekačky nebudete skladovat ve velkých vědrech a vozit ji na sběrný dvůr, ušetříte sobě spoustu času i benzín a nezbavíte se cenných živin ze zahrady, ale je využijete ve svůj prospěch. Stačí tu trávu, možná jeden den proschnutou, položit na holou zem pod keře rybízu. Zde splní několik úkolů.
Za prvé pokryje holou zem a zabrání vypařování vody vlivem slunce a větru. A také zabrání erozi půdy větrem. Možná se to zdá směšné, takový malý kus půdy a eroze, ale i takový malý kus je vaše půda. Proč o ni zbytečně přicházet?
Za druhé mulč z trávy, časem sena, zabrání přístupu světla k půdě a tím zastaví růst plevele. Tedy jiné vegetace, kterou nepěstujete, když je to rybízový záhon. Takže se nemusíte trápit s odstraňováním popínavého plevele z keřů ani okopávat.
Půda pod mulčem bude kyprá a vzdušná, to zajistí žížaly, kterým se v takovém prostředí dobře daří. Půda pod malými keři a stromky se okopává i proto, aby se provzdušnila. Vy už nebudete muset a nebudete se ani muset bát, že motyčkou poškodíte mělké kořínky keřů.
Ačkoliv nastýlka z trávy/sena brání vypařování vody z půdy, úplně ho nezastaví. Proto nezapomeňte v suchém létě občas rybíz polít.
Tráva se na záhonech rozkládá, pokud jí nedáte třicet centimetrů, do podzimu vám nevydrží. Proto musíte pravidelně mulč doplňovat. Kolik a jak často záleží na tom, jak dlouhou trávu jste na mulč použili a jak často trávník sečete. Pokud máte pocit, že je trávy příliš, zbytek zkompostujte. Rozložená tráva pod keři vrací do půdy živiny, je to jako kdybyste rybíz hnojili. Uvidíte, jak dobře zamulčované trávou porostou.
Mulč můžete položit i na zelenou trávu/plevel. Slehne, nedostane světlo, do pár týdnů zmizí, rozloží se.
Jak zařídit, aby mulč dobře vypadal
Naházet trávu kolem každého keře zvlášť může opravdu někomu připadat negustiózní. Přece jen chceme mít své zahrádky hezké. A co je hezké, to je silně individuální. Jestliže ze zadní strany rybízové keře ohraničuje pletivový plot, nic nám nebrání něco podobného postavit i z přední strany, tedy ze strany naší zahrady. Něco podobného, jako na následující fotografii.
Může to být nízký, asi 10 cm nad zemí vysoký plůtek z proutí. Většinou se na budování takových proutěných věcí doporučují větvičky vrby proutkářské (Salix Viminale), ale není to jediná možnost. Do země můžete zapíchnout i větvičky z jiných dřevin, například po řezu stromů. Nemáte jich dost? Zkuste poprosit sousedy, oni také zcela jistě takový odpad vyvážejí na smetiště. Ještě vám poděkují, že to nemusí nikam vozit. Na jaře je půda vlhká a měkká, dobře se vám budou hůlky do země zasunovat. Do ruky si vemte plochý kámen nebo kus plastu, abyste do dřeva netlačili dlaní, ani v rukavicích to není nic příjemného.
Kolíky mohou být ve vzdálenosti 20 až 30 cm od sebe. A na vyplétání použijte jakýkoli rovný proutek, například „vlk“ ze stromů nebo proutky po stříhání révy, možná i ty staré rybízové pruty se budou dát použít. Dobře se plůtek dělá z čerstvých, ještě pružných prutů.
Kulatá ohrádka je vhodná kolem stromů nebo solitérních keřů. Kromě mulče z trávy je vhodná i pro uložení listí, vítr ho nerozfouká. Když zamulčujete na podzim listím, do jara je fuč, rozloží se na živiny.
K rybízu bude vhodný přímý nízký plot (bohužel nemáme vhodnou fotku), který oddělí travní mulč pod rybízem (ale i jinými keři) od trávníku. Nebudete mít problém se sekáním trávníku ani s roztahováním se mulče po celé zahradě. Bude přesně tam, kde mu určíte jeho místo.
Využitím nejen trávy ale i větviček po řezu se pomalu stane kousek vaší zahrady permakulturním. Využijete procesy běžné v přírodě ve svůj prospěch. Využijete materiál, který by se jinak stal odpadem. A ušetříte si zbytečnou práci i peníze. Nejprve za jeho vývoz a potom za nákup hnojiv.
