Opad z jehličnatých stromů – smrků, borovic a okrasných konifer způsobuje okyselení půdy. V jejich blízkosti se proto daří jen málokterým trvalkám. Tato zákoutí zahrady však lze využít čistě prakticky k pěstování drobného ovoce – kanadských borůvek. Ty naše lesní na zahradě nevyrostou. Ke svému růstu totiž potřebují konkrétní druhy stromů a mikroskopických půdních hub, s nimiž žijí v úzkém a nezbytném vztahu – mykorhize. Přesazovat borůvky z lesa je zakázané a z výše popsaných důvodů by takový pokus stejně skončil pěstitelským neúspěchem.
Kanadské borůvky se od lesních brusnic odlišují. Aroma i chuť mají poněkud slabší. Plodenství kanadských borůvek jsou však bohatší, bobule obsahují množství vitamínů, a tak představují zajímavou alternativu pro každého, koho omrzelo pěstování rybízu nebo malin a zatouží sortiment svého ovoce rozšířit. Nezanedbatelný je i estetický efekt samotné rostliny. Ozdobné jsou květy, plody a také na podzim do červena se barvící lístky.
Výběr vhodných kultivarů
Zahradní borůvky (botanický název je brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum)) pocházejí ze Severní Ameriky. Podle doby dozrávání plodů se odrůdy dělí na rané, středně rané a pozdní. Všechny kultivary jsou mrazuvzdorné a doba sklizně záleží také na nadmořské výšce, v níž borůvky pěstujeme.
Nejlépe porostou na osluněných i mírně zastíněných stanovištích. Prospěje jim výskyt kyselomilných keřů v jejich blízkosti (například rododendrony nebo azalky). Čerstvě vysazeným keříkům vytvoří přirozené mikroklima a ochrání je před nepříznivými povětrnostními vlivy. Plody kanadských borůvek můžeme sklízet od začátku července až do začátku září, výška většiny odrůd se pohybuje mezi 1 až 2 m. Doporučuje se vysadit více různých kultivarů a pozorovat, které v daných podmínkách plodí nejlépe. Tak budeme mít možnost sklízet úrodu v delším časovém úseku.
Nepodcenit výsadbu
Borůvky vysazujeme do předem připraveného prostoru. Je nutné vykopat jámu a vyplnit ji směsí substrátů s obsahem organických látek. PH půdy by se mělo pohybovat kolem 5, kyselejší substráty je nezbytné přivápnit. Je-li naopak okolní půda více zásaditá, je třeba jámu vyložit izolační fólií s otvory na dně pro odtok vody.
Pro dvě sazenice je ideální vykopat jámu širokou asi 1,5 m a hlubokou 0,4 až 0,5 m. Při vysazování většího počtu keříků se borůvky sázejí do sponu a vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by se měla pohybovat kolem 1 m.
Dno jámy se pokrývá asi 10 cm silnou vrstvou písku nebo štěrku, aby mohla odtékat přebytečná voda. Dále se přidává směs zahradní zeminy, borové hrabanky (pokud se na pozemku nenacházejí borovice, do lesa pro ni nechodíme. Použijeme speciální substrát pro vřesové nebo jiné kyselomilné rostliny). Další výplň jámy tvoří rašelina a písek. Optimální poměr všech složek by měl být asi 1:2:2:1.
Výsadbu provedeme na podzim nebo na jaře. Pro pevnější zakořenění je lepší výsadba podzimní. Zahradnictví dodávají dvouleté keříky vysoké asi 50 cm v kontejnerech. Kořenový bal se doporučuje nejdříve promnout a opatrně od sebe oddělit jednotlivé kořínky. Po usazení do substrátu je nezbytné okolí sazenic překrýt důkladnou, minimálně 10 cm vysokou vrstvou mulče. Nejlepší je borová nebo smrková kůra, ale lze použít i štěpku nebo piliny.
Péče o kanadské borůvky během růstu
Borůvky přiměřeně zaléváme. Přihnojujeme je přípravky určenými přímo pro kyselomilné rostliny. Obsahují prvky ve známém složení – dusík, fosfor, draslík, a navíc železo a hořčík. Borůvky neokopáváme. Mají mělké, velmi citlivé kořeny – narušováním půdy by se mohly poškodit. Proto je důležité udržovat stabilní výšku vrstvy mulče. Mulč ochrání kořínky, zabrání růstu plevelů a udrží vlhkost.
Borůvky se množí vegetativně. Nejlépe porostou, ponecháme-li každý rok pouze 3 až 4 nejstatnější výhony. Slabé nebo poškozené výhony na jaře odstraníme. Po čtyřech letech od vysazení bychom na keřících měli ponechat maximálně 6 výhonů a připevnit je k tyčkám či jiné opoře.
Recept na borůvkové víno
Náplně do koláčů a knedlíků, marmelády nebo různé sladké omáčky. To vše se dá z borůvek vyrobit. Co ale v případě nadúrody fialového ovoce zkusit borůvkové víno? Návodů je velké množství, je třeba je vyzkoušet a najít si ten osvědčený. Odměnou bude netradiční, voňavé a mimořádně chutné ovocné víno.
Obecný návod na výrobu borůvkového vína
Příprava moštu
Pro přípravu suššího ovocného vína si připravíme 2 díly čerstvých nebo mražených borůvek a 1 díl cukru. Na 4 l vína budeme potřebovat asi 1,5 kg borůvek a přibližně 0,6 až 0,8 kg cukru. Obsah cukru rozhoduje o obsahu alkoholu v budoucím víně, a tím také o jeho trvanlivosti.
Borůvky zbavíme všech nečistot a uložíme je do nádoby (zatím ne do kvasné, postačí obyčejný kbelík). Můžeme je rozdrtit, ale hlavně nemixovat – semínka musí zůstat v celku, aby víno nezískalo nežádoucí nahořklou příchuť. Některé návody doporučují umístit celé borůvky zvlášť do nylonového nebo gázového filtračního sáčku. Borůvky zalijeme přibližně 2,5 až 3 l vařící vody s rozpuštěným cukrem. Směs důkladně promícháme a jsou-li borůvky v sáčku, po vychladnutí vody je pomačkáme, aby pustily šťávu. Nádobu zakryjeme utěrkou a přes noc necháme odležet (tento proces se nazývá „naležení“).
Další přísady
Aby správně proběhl fermentační proces, postupně přidáváme následující ingredience:
- Vinné kvasinky
- Živnou sůl (dusičnanové nebo fosforečnanové soli) pro zefektivnění kvasného procesu
- Pomerančovou nebo grepovou šťávu, která urychlí fermentaci a zintenzivní ovocnou vůni výsledného produktu.
- Čerstvou citronovou kůru pro zvýraznění chuti
- Tabletu disiřičitanu (nebo pyrosiřičitanu) draselného. Ta uvolňuje oxid siřičitý, a působí tak jako zábrana růstu baktérií čili konzervant.
- Enzym pektinázu bránící usazování kalu a srážení pevných částí. Disiřičitan draselný, živnou sůl i pektinázu lze koupit ve specializovaných vinařských obchodech.
- Kyselinu citronovou
Fermentace
Po odležení do směsi přidáme vinné kvasinky pro červené víno (rozmíchané v šálku varem prošlé grepové nebo pomerančové šťávy). Kvasinky v šálku necháme růst při pokojové teplotě, za 2 dny se na povrchu vytvoří pěna. Potom je nalijeme do moštu zbaveného hrubých nečistot. Dále přidáme jednu mletou tabletu disiřičitanu draselného, čajovou lžičku pektinázy, půl čajové lžičky kyseliny citronové a citronovou kůru. Vše dobře promícháme. Nádobu zakryjeme utěrkou a opět uložíme do temna na 3 až 7 dní. Jednou za den promícháme.
Po týdnu vyjmeme sáček s ovocem. Mošt přecedíme přes jemné sítko a tekutinu nalijeme do demižonu. Demižon uzavřeme kvasnou zátkou a necháme přibližně 2 měsíce kvasit při pokojové teplotě (21 až 23 °C). Po této době je víno hotové a můžeme ho rozlévat do vysterilizovaných lahví. V těch by ještě víno mělo před konzumací minimálně 3 měsíce dozrávat. Ovocná vína obsahují asi 11 až 13 procent alkoholu.
