Jedlé divoké rostliny

Při četbě dobrodružných knih se občas setkáme se situací, kdy hlavní hrdina zůstane sám v divočině a nadchází otázka, čím se bude živit. Většinou nakonec začne důmyslnými způsoby lovit zvěř, ale mnohého čtenáře určitě napadne, jaké by mohl jíst v přírodě rostliny, kdyby se mu stalo totéž.

Naši předci tyto znalosti měli, ale my jsme již zapomněli, přesto přichází v moderní době trend jezení divokých rostlin. Co však jíst, abychom přežili a neotrávili se.

Trávy a bylinky

Kopřiva dvoudomá je známá bylina používaná člověkem od pradávna. Většinou z ní děláme čaj nebo s čerstvými jarními listy připravujeme tradičně velikonoční nádivku. Listy jdou však konzumovat i za syrova do salátu. Drobné plody kopřivy nacházející se na vršku rostliny jsou také jedlé i za syrova. Celá kopřiva obsahuje zdraví prospěšné látky jako jsou hořčík, vitamin B2 a vitamin C.  Bylinku je možné sbírat od jara do září, na jaře je však nejvíce účinná.

Listy kerblíku třebule chutnají trochu jako petržel. Jde o hojně rozšířenou rostlinu s výraznými bílými drobnými kvítky, které si nespletete. Ve Francii se používá do směsi koření, kterou se dá kořenit maso i ryby. Výborná je také kerblíková polévka.

Lebeda rozkladitá v dávných dobách sloužila místo špenátu a salátu. Je to až do dvou metrů rostoucí rostlina, která běžně roste na loukách a krajích cest. Konzumují se převážně mladé rostliny, které jsou šťavnaté. Obsahuje vápník, hořčík i vitaminy.

Stromy a keře

Brzy z jara můžeme konzumovat mladé lístky většiny stromů jako je bříza, lípa srdčitá, moruše, javor, buk. Vhodně ke konzumaci jsou i pupeny. Co se týče jehličnanů jedlé jsou jarní výhonky smrku, borovice a jedle douglasky. Ze smrkového jehličí si můžete připravit povzbuzující sirup, který je skvělý při nachlazení a horečce.

Ze stromů je možné konzumovat součást kůry zvaná lýko, je to tenká bílá vrstva nacházející se mezi kůrou stromu a dřevnatou částí. Naši předci jedli lýko v dobách hladu, jeho získání není snadné, dostává se z již uřezaných větví. Nikdy neřezejte lýko z živého stromu. Dá se jíst i syrové nebo tepelně upravené. Ve skandinávských zemích se suší nebo se praží či připravuje na pánvi.

Nejznámější částí stromu užívaná k pití je míza. Krom výtečných javorových sirupů vyráběných navrtáním stromů a odebrání mízy hadičkou lze pít i mízu březovou. Z jara si vybereme mladší strom, ale ne zas tak slabý, abychom jej odebráním mízy zahubili. Navrtáme, zavěsíme pod díru nádobu a počkáme, až nám míza vyteče. Březová míza obsahuje vitamin C, antioxidanty, stopové prvky a další zdraví prospěšné látky.

Některé plody jako žaludky, kaštany a bukvice se v dnešní době již běžně nekonzumují. V minulosti však v dobách hladu byly neocenitelnou náhražkou stravy. Bukvice mohou být ve větším množství jedovaté, proto je musíme tepelně upravit. Jedlé kaštany můžeme sehnat i v obchodě, nejlépe chutnají opražené a teplé v zimě. Ze žaludů si  lidé v minulosti v dobách hladu připravovali žaludový čaj, chutná totiž trochu jako káva. Zralé plody snadno oloupeme a semínka opražíme, nameleme a zalijeme horkou vodou. V obchodech zdravé výživy je k dostání také kaštanová a žaludová mouka.

Květy

Jedlých je také mnoho druhů květů, například okvětní plátky růží, ze kterých si můžete připravit výborný růžový sirup nebo růžovou marmeládu.

Levandule se používá nejen v kosmetice, připravuje se z ní i čaj a levandulový sirup, jejichž užívání uklidňuje nervovou soustavu. Používá se na pečení sladkého pečiva, na levandulové sušenky nebo buchty s levandulí.

Fialky a macešky nejsou jen okrasnými květinami do truhlíku, ale můžete si je dát jako dekorace na talíř nebo jejich dekorativností doplnit letní saláty. Spolu se sedmikráskami se připravují kandované.

pampelišek je skvělý pampeliškový med, víno nebo je stačí utrhnout na louce a prostě sníst za syrova.  Mají mnoho pozitivních zdravotních účinků zvláště na zimní respirační choroby.

Pravidla pro sběr divokých rostlin

  1. Vždy sbírejte pouze rostliny, které na 100% znáte. Pokud si nejste jistí, rostlinu raději nesbírejte, zabráníte tak případné otravě.
  2. Ke sběru si vybírejte pouze lokality, které jsou čisté a nehrozí na nich, že budou rostliny zasaženy škodlivými látkami. Ve volné přírodě, v lese, na vlastní zahrádce.
  3. Sbíráme rostliny zdravé, nenapadané chorobami, nesbíráme suché nebo staré rostliny, u zelených rostlin vždy pouze mladé svěží lístky.
  4. Nasbírané rostliny přenášíme pouze v zavazadlech, která větrají, aby se nezapařily. V proutěném košíku, papírových sáčcích, látkových taškách. Po sběru je ihned zpracujeme, usušíme nebo připravíme do pokrmu.

Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 350 Kč
Zobrazit formulář pro nákup