Nejhorší zima je zima bez sněhu. Holomrazy dokáží poškodit rostliny, které nic nechrání před vymrznutím hluboko do země. Někteří lidé takový mráz vítají, prý rozdrobí hroudy země po podzimní orbě, ale současně vyhladí i život v půdě. Bakterie, brouci a žížaly, které pracují v půdě pro nás a obohacují ji o humus, jsou nenávratně ztraceny. Na jaře vás čeká nejen hnojení, ale také opakovaná výsadba zamrzlých rostlin. Přitom tu ale je řešení, které vás ochrání v případě, že příroda „zapomene“ nadělit zahradám sněhovou pokrývku.
Napadaný sníh se skládá ze zamrzlých krystalků vody a množství vzduchu. Hrubá vrstva tohoto materiálu chrání půdu před mrazy. A také rostliny, které pokrývá. Takže jejich pletiva nezamrznou. Nejsou poškozeny, a po skončení mrazů mohou rostliny pokračovat ve vegetaci. Navíc sníh představuje zásobu vody, která se postupně rozpouští, vsakuje do země a pomáhá vyživovat vegetaci. Na rozdíl od dešťů, které spadnou během několika hodin a z přemokřené půdy voda z nich odteče.
Sníh ale není jedinou možností, jak může být rostlinstvo chráněné v zimě před mrazy. Tak, jako sníh, dokáže izolační vrstvu vzduchu vázat i jiný přírodní materiál, který na rozdíl od sněhu není limitován kombinací nízkých teplot a vláhy. V přírodě se běžně vyskytuje zejména v listnatých a smíšených lesích a v okolí křovinatých porostů. Spadané listí a plody ze stromů spolu s úlomky větví se nazývá hrabanka. V lidmi obráběných zahradách a pozemcích je nahrazuje nastýlka z posečené trávy.
Mulčování senem je možné v některých případech nahradit mulčováním slámou. Ve většině aplikací jsou tyto materiály vzájemně zaměnitelné podle místních zdrojů. Rozdíl je v jejich trvanlivosti. Nastýlka ze sena se rychleji rozkládá a je třeba ji v průběhu roku doplňovat, slámový mulč má životnost i více, než jeden rok.
Vrstvu mulče není třeba z pěstitelských ploch odstraňovat. Na vrch vždy doplníme nový materiál, na spodku se postupně mění na substrát. Mulčovat velké plochy je nereálné z hlediska dostupnosti materiálu, ale pokrýt zeleninové záhony nebo okolí stromů či ovocných keřů nastýlkou je velmi jednoduché a vyplatí se. Nejen, že mulč udrží vláhu, zabraňuje růstu plevele, ale i chrání kořeny a půdní život před silným mrazem.
Při vícedenních nočních mrazech cca -15 ° C a denní teplotě na úrovni cca -5 ° C dokáže asi 10 cm ulehnutá vrstva mulče ze sena ochránit půdu natolik, že je zmrzlá pouze vrchní vrstva tloušťky 10 cm, pod ní je už půda není zmrzlá. O několik metrů dál ve stejné zahradě byla půda zmrzlá do hloubky asi 50 cm. Test byl proveden při instalacích zemních vrutů pro sloupy plotu a podpůrnou konstrukci kustovnice. Sníh napadl až po instalaci vrutů před osazením sloupů.
Podle některých zdrojů vrstva mulče brání rychlému ohřevu půdy na jaře. No protože vrstva zmrzlé země pod nastýlkou je mnohem nižší, než bez nastýlky, není potřeba velké množství sluneční energie, aby se půda zahřála. Navíc ani v přírodě, v lesích a v křoviscích, nikdo hrabanku neodstraňuje, aby se zem zahřála a přesto tam všechno roste, jako divé. I bez zásahu člověka, či spíše díky tomu, že se člověk do přírody nestará.
Když záhony namulčujete senem či slámou, nebudete závislí na tom, zda přes zimu napadne sníh nebo ne. Další výhodou je skutečnost, že pod nastýlkou neroste nic a půda je kyprá a vlhká, připravena přijmout malé sazenice, i bez typické jarní přípravy půdy rotavátorem.
