I při nejlepší péči o rostliny bychom zůstali bez úrody, kdyby květy na stromech, keřích nebo zelenině zůstaly neopyleny. Aby se z květů staly plody, musí je navštívit opylovače. Nemusíme být zrovna včelaři, abychom se dočkali bohaté úrody, přestože je mezi lidmi rozšířen mýtus, že opylovače jsou jen včely medonosné. Nejsou totiž jedinými opylovači v zahradě.
Běžné včely z úlů, jak je většina z nás zná, jsou schopny doletět za květinami pro nektar a pyl i několik kilometrů. Musí však být pěkné počasí, nejlépe slunečno a teplo. Je požehnáním každého zahrádkáře a zemědělce, když se v okolí najde včelař, který chová včely na med nebo když k jeho polím či sadům včelaři kočují své včely. Tehdy si včely najdou cestu k rozkvetlým květům a opylují je.
Někteří sedláci se právě proto, aby při opylování rostlin a získávání úrody nebyli závislí od cizích lidí, rozhodli chovat včely sami. Není to však jednoduchá činnost. Péče o včelstva stojí nemálo peněz, vyžaduje nemálo času a přitom včely ohrožují také choroby a parazity. Pokud je primárním cílem farmáře pěstovat konkrétní plodiny, tak potom chov včel výrazně snižuje efektivitu produkce. A chovat včely se všemi těmi starostmi na malém statku jen proto, aby nám rodily ovocné stromy a rostly papriky není také velmi efektivně.
Včela medonosná není jediný opylovač v zahradě
Včely musí na váš pozemek, louku či zahradu doletět ze svých úlů. Přitom existuje možnost, jak mít skvělé opylovače přímo doma, ve své zahradě. Jedním z nich jsou čmeláci. Při správné péči o zahradu si nadělají hnízda přímo v trávě a během léta až do pozdního podzimu opylují všechny rostliny v bezprostředním okolí. Teprve když nemají potravu blízko hnízda, letí o něco dál.
Dalším teritoriálním opylovačem jsou divoké včely. Nejedná se o jediný druh, ale jde o hmyz rozmanitých velikostí i barev. Pro způsob, jakým žijí mimo včelstev, se jim říká také včely samotářky. Obývají nejraději dutiny ve starém dřevě. V trámech, kůlech, ve staré stodole nebo ve starých stromech. A do stejných dutin kladou i vajíčka, kde se líhne jejich potomstvo. Pokud máte na svém pozemku takovou nějakou starou srubovou stavbu, nebo ji má nedaleko váš soused, je velmi pravděpodobné, že se tam nastěhovali včely samotářky a létají opylovat květy v okolí. A na rozdíl od včel létají i za chladnějšího počasí. Ať už na jaře, v studeném létě nebo na podzim kdy ještě mohou kvést některé druhy trav nebo kulturních rostlin.
Abyste podpořili výskyt divokých včel na vašem pozemku a zlepšily opylení všech rostlin, udělejte několik umělých příbytků pro včely samotářky. Může to být velký hmyzí hotel, který kromě včel využijí i jiné druhy užitečného hmyzu nebo jednoduchý děravý špalík určen pouze včelám.
Ideálním místem, kde divoká včela žije a kde klade vajíčka, jsou slepé díry ve dřevě. Protože jsou samotné včely různě velké podle druhu, hledají si i různě velké díry. Pro většinu z nich to jsou otvory ve dřevě od průměru 4 mm do průměru 10 mm, otevřené pouze z jedné strany.
Vyrobit si tedy takový jednoduchý hotel pro hmyz, či spíše jen pro včely je velmi jednoduché. Vezmete si dřevěný špalík, například na topení, nebo jen odřezek dřeva, hrubý alespoň 5 cm a za pomoci vrtačky a vrtáků do dřeva uděláte díry tak, aby nebyly skrz. Rovnoměrně je rozložte po povrchu. Začněte vrtákem průměru 10 mm, udělejte pár děr, pak jej vyměňte za vrták 8 mm, 6 mm a pak postupujte přes 5 mm k 4 mm vrtáku. Je jedno, jak hustě uděláte díry a v jakém poměru jednotlivé velikosti budou. Divoké včely si vyberou pro sebe takový otvor, jaký jim vyhovuje.
Špalík umístěte na místo kryté před deštěm a před větrem. Nejlepe orientované na jih nebo východ. Ať už na zem, nebo až do výšky půldruhého metru. Že je „pokoj obsazený“ zjistíte podle toho, že se na jeho konci objevila světle šedá záslepka z hlíny.
Včely samotářky nakladou do chodbiček vajíčka, ze kterých se později vyvinou larvy, a pyl, jako potravu pro budoucí potomstvo. Potom dírku ucpou a pokud je chodbička dost dlouhá, nakladou další vajíčko a další dávku pylu a opět zašpuntují. Až na po konec chodbičky. V teplém počasí v chodbiček vylétávají nové včely.
Hmyzí hotel dostat koupit i v různých supermarketech. Zatímco v doma vyrobeném hotelu pro divoké včely můžete pozorovat první obsazené dírky už po pár týdnech, v těch kupovaných se divoké včely udomácní až po roce či dvou. Důvodem je fakt, že zatímco domácí hotel pro včely je z přírodního materiálu a rozumný zahradník ho nenatírá žádnou barvou, ty kupované jsou lakované. A tato umělina hmyzu moc nevoní. Potřebuje to jistý čas, než déšť a mráz odstraní tuto lakovou vrstvu a dokud se včelám začne váš kupovaný hmyzí hotel líbit.
Špalíky s dírkami se dají nahradit i dutými suchými stébly. Na místech s velkým výskytem ptáků je dobré před vletové otvory osadit hustou kovovou mřížku, neboť někteří ptáci si rádi pochutnají na divokých včelách. Mřížka je ochrání před takovým smrtelným útokem.
Divoké včely létají do okolí nejvíce 80 metrů od místa, kde se narodili. Pokud máte dlouhou zahradu, doporučujeme osadit hmyzí hotely tak, aby byly od sebe vzdáleny cca 50 metrů. Aby nová generace našla prostor pro potomstvo v běžném dosahu. Nové generace už zase budou mít dosah na další kus zahrady.
Jak získat více včelích opylovačů
Když máte dlouhý nebo široký pozemek, můžete poskládat vedle sebe více navrtaných polínek. Když bude dostatečný počet chodbiček zalepených, přenesete polínko na druhý konec zahrady. Včelky, které se zde narodí, budou toto místo považovat za svůj domov. Takto umíte za jednu sezónu podstatně rozšířit záběr svých vlastních opylovačů.
Stejný princip se dá použít, pokud si chcete s jiným zahrádkářem „vyměnit“ své divoké včely a rozšířit druhovou pestrost na svém pozemku. Na podzim odneste polínko se zalepenými chodbičkami k němu, resp. doneste si takové polínko s larvami k sobě a na jaře, kdy se včelky vylíhnou, najdou svůj domov ve vaší zahradě.
Divoké včely nejsou agresivní, neútočí na lidi, v podstatě o nich ani nevíte. Věděli byste však, kdyby se z vaší zahrady ztratili, kdyby neměl kdo opylovat květiny. Vyplatí se tedy věnovat trochu času přípravě vhodných příbytků pro ně, v tom nejjednodušším případě k tomu potřebujete odpadní dřevo a jednu vrtačku s třemi-čtyřmi vrtáky do dřeva. Ve srovnání s včelami medonosnými sice nemáte z nich med, ale ani nepotřebují celý rok žádnou vaši péči. Pouze stačí, abyste vždy nechali část vaší louky nepokosenou, rozkvetlou, aby stále měly přístup k pylu a nektaru. Za to se můžete spolehnout, že vždy budete mít úrodu, protože máte své vlastní usilovné včely.
