Při četbě dobrodružných knih se občas setkáme se situací, kdy hlavní hrdina zůstane sám v divočině a nadchází otázka, čím se bude živit. Většinou nakonec začne důmyslnými způsoby lovit zvěř, ale mnohého čtenáře určitě napadne, jaké by mohl jíst v přírodě rostliny, kdyby se mu stalo totéž.
Naši předci tyto znalosti měli, ale my jsme již zapomněli, přesto přichází v moderní době trend jezení divokých rostlin. Co však jíst, abychom přežili a neotrávili se.
Trávy a bylinky
Kopřiva dvoudomá je známá bylina používaná člověkem od pradávna. Většinou z ní děláme čaj nebo s čerstvými jarními listy připravujeme tradičně velikonoční nádivku. Listy jdou však konzumovat i za syrova do salátu. Drobné plody kopřivy nacházející se na vršku rostliny jsou také jedlé i za syrova. Celá kopřiva obsahuje zdraví prospěšné látky jako jsou hořčík, vitamin B2 a vitamin C. Bylinku je možné sbírat od jara do září, na jaře je však nejvíce účinná.
Listy kerblíku třebule chutnají trochu jako petržel. Jde o hojně rozšířenou rostlinu s výraznými bílými drobnými kvítky, které si nespletete. Ve Francii se používá do směsi koření, kterou se dá kořenit maso i ryby. Výborná je také kerblíková polévka.
Lebeda rozkladitá v dávných dobách sloužila místo špenátu a salátu. Je to až do dvou metrů rostoucí rostlina, která běžně roste na loukách a krajích cest. Konzumují se převážně mladé rostliny, které jsou šťavnaté. Obsahuje vápník, hořčík i vitaminy.
Stromy a keře
Brzy z jara můžeme konzumovat mladé lístky většiny stromů jako je bříza, lípa srdčitá, moruše, javor, buk. Vhodně ke konzumaci jsou i pupeny. Co se týče jehličnanů jedlé jsou jarní výhonky smrku, borovice a jedle douglasky. Ze smrkového jehličí si můžete připravit povzbuzující sirup, který je skvělý při nachlazení a horečce.
Ze stromů je možné konzumovat součást kůry zvaná lýko, je to tenká bílá vrstva nacházející se mezi kůrou stromu a dřevnatou částí. Naši předci jedli lýko v dobách hladu, jeho získání není snadné, dostává se z již uřezaných větví. Nikdy neřezejte lýko z živého stromu. Dá se jíst i syrové nebo tepelně upravené. Ve skandinávských zemích se suší nebo se praží či připravuje na pánvi.
Nejznámější částí stromu užívaná k pití je míza. Krom výtečných javorových sirupů vyráběných navrtáním stromů a odebrání mízy hadičkou lze pít i mízu březovou. Z jara si vybereme mladší strom, ale ne zas tak slabý, abychom jej odebráním mízy zahubili. Navrtáme, zavěsíme pod díru nádobu a počkáme, až nám míza vyteče. Březová míza obsahuje vitamin C, antioxidanty, stopové prvky a další zdraví prospěšné látky.
Některé plody jako žaludky, kaštany a bukvice se v dnešní době již běžně nekonzumují. V minulosti však v dobách hladu byly neocenitelnou náhražkou stravy. Bukvice mohou být ve větším množství jedovaté, proto je musíme tepelně upravit. Jedlé kaštany můžeme sehnat i v obchodě, nejlépe chutnají opražené a teplé v zimě. Ze žaludů si lidé v minulosti v dobách hladu připravovali žaludový čaj, chutná totiž trochu jako káva. Zralé plody snadno oloupeme a semínka opražíme, nameleme a zalijeme horkou vodou. V obchodech zdravé výživy je k dostání také kaštanová a žaludová mouka.
Květy
Jedlých je také mnoho druhů květů, například okvětní plátky růží, ze kterých si můžete připravit výborný růžový sirup nebo růžovou marmeládu.
Levandule se používá nejen v kosmetice, připravuje se z ní i čaj a levandulový sirup, jejichž užívání uklidňuje nervovou soustavu. Používá se na pečení sladkého pečiva, na levandulové sušenky nebo buchty s levandulí.
Fialky a macešky nejsou jen okrasnými květinami do truhlíku, ale můžete si je dát jako dekorace na talíř nebo jejich dekorativností doplnit letní saláty. Spolu se sedmikráskami se připravují kandované.
Z pampelišek je skvělý pampeliškový med, víno nebo je stačí utrhnout na louce a prostě sníst za syrova. Mají mnoho pozitivních zdravotních účinků zvláště na zimní respirační choroby.
Pravidla pro sběr divokých rostlin
- Vždy sbírejte pouze rostliny, které na 100% znáte. Pokud si nejste jistí, rostlinu raději nesbírejte, zabráníte tak případné otravě.
- Ke sběru si vybírejte pouze lokality, které jsou čisté a nehrozí na nich, že budou rostliny zasaženy škodlivými látkami. Ve volné přírodě, v lese, na vlastní zahrádce.
- Sbíráme rostliny zdravé, nenapadané chorobami, nesbíráme suché nebo staré rostliny, u zelených rostlin vždy pouze mladé svěží lístky.
- Nasbírané rostliny přenášíme pouze v zavazadlech, která větrají, aby se nezapařily. V proutěném košíku, papírových sáčcích, látkových taškách. Po sběru je ihned zpracujeme, usušíme nebo připravíme do pokrmu.
