Skalka na zahradě ‒ jak ji založit

Opečovávaná skalka je půvabnou dominantou každé zahrady. Přestože založení stojí jistou námahu, vyplatí se napnout síly a pustit se do její výstavby. Za odměnu získáme malebný zahradní prvek, který bude přinášet potěchu pro oči a stane se zdrojem obdivu každého návštěvníka.

Výběr pozemku

Skalka by měla zapadnout do přirozené architektury zahrady. Přímo se vybízí umístit ji poblíž kamenného chodníčku, schůdků či terasy, s nimiž bude tvořit harmonický celek. Situovaná by měla být na jižní nebo východní stranu. Zvažte také velikost plánovaného díla. Skalka bude potřebovat určitou péči, takže počítejte s časem, který do ní do budoucna chcete investovat. Skalku lze vytvořit i docela miniaturní, například mezi nášlapnými kameny chodníčku nebo osazením kamenné nádoby. Neměla by být umístěná pod stromy, abyste si při údržbě nepřidělali práci v podobě spadaného listí nebo jehličí. Zastíněná poloha by vás také omezovala ve výběru skalniček. A na kdy výstavbu skalky načasovat? Pustit se do budování můžete na jaře nebo na podzim. Na jaře, v sušším počasí, půjde práce lépe od ruky, v případě podzimního založení získají kameny přes zimu potřebnou stabilitu.

Ideální pozemek pro založení skalky by měl být svažitý. Je možné ji vybudovat i v rovině, ale pak nebude působit přirozeně jako v terénu, který potřebný sklon má. Pokud dostatečná svažitost pozemku chybí a vy máte skalničky rádi tak, že se bez nich neobejdete, můžete se pustit do výstavby i v tomto případě. Nesnažte se však, aby skalka čněla příliš do výšky. Neměla by se stát dominantním útvarem, který by přirozeně nenavazoval na další prvky v zahradě. Kameny v tomto případě umísťujte spíše na plocho a rostlinky vysazujte mezi ně nebo do spár. Nicméně pokud pro stavbu skalky na zahradě opravdu není vhodné místo, není nutné ji stavět za každou cenu.

Úprava pozemku

Zvolený pozemek je nezbytné důkladně připravit. Základem úspěchu je eliminace veškerých plevelů. Pokud jste ortodoxní městský zahrádkář, pozemek zryjte a odstraňte všechny kořeny a oddenky. Předejdete tomu, že vám skalka zanedlouho zaroste plevelem. Zvlášť odolné jsou svlačce, pýry, kopřivy nebo pampelišky, které koření hluboko v zemi a kdybyste je odstraňovali až po založení, mohli byste poškodit již vysazené rostliny. Vyplejte je buď ručně nebo použijte herbicid. V případě použití herbicidu s vysazováním skalniček pár dní počkejte, než z půdy vyprchá.  Jako přírodní, chcete-li permakulturní zahrádkář, jistě víte, že pod skalku stačí položit geotextílii, která nepustí k půdě světlo a tím zabrání klíčení semen a růstu plevele z kořenů. Ušetříte si tím nejen čas a námahu, ale i spodní vodu od zbytečné chemie. Dříve se pod skalku pokládala drenáž, tu ale můžete za současného spíše suchého podnebí vynechat. Pokud přece jen chcete, aby ze skalky byla přebytečná voda odváděná, použijte 30 i více cm silnou vrstvu drenáže tvořenou kamennou sutí nebo štěrkem. S výhodou použijete i staré střešní tašky, položené na geotextílií.

Související:  Divoké včely jsou užitečné, i když nedávají med
bylinková spirála
Základ kamenné spirály proti prorůstání plevele
bylinková spirála
Poskládané kameny před vložením substrátu

Výběr kamenů

Při výběru kamenů dodržujte základní pravidla, aby skalka působila přirozeně. Kameny pro její výstavbu by měly pocházet ze zahrady nebo jejího blízkého okolí. Chybí-li na zahradě potřebné množství kamenů, lze je po domluvě nasbírat v lese nebo se poptat v nejbližším lomu. Jistě je vám je rádi za odvoz věnují i majitelé polí, kde se mnohdy pěkné kameny vyskytují a zemědělcům dělají vrásky a ničí jim stroje.Výběru kamenů je nutné věnovat zvláštní pozornost. Vyhněte se čemukoliv nepůvodnímu nebo dokonce exotickému. Umělým a nevkusným dojmem budou působit ohlazené a pravidelné valouny, velké kusy krystalického křemene, příliš světlé vápence nebo travertin. Vybírejte také kameny bez ostrých hran. Oblíbené skalkové stálice jsou břidlice, opuky, ruly a pískovce. Přidanou hodnotou všech kamenů je patina lišejníků, řas a mechů.

Usazení kamenů

Při usazování kamenů důkladně přemýšlejte a pravidelně se na vznikající dílo dívejte z řádného odstupu. Uvědomte si, že nestavíte malé hory, ale využíváte přirozených vlastností terénu. Vyplatí se dát si načas a pečlivě zkoumat a zkoušet polohu každého kamene. Sestavit kameny do přirozeného útvaru je umění, hlavně nesmí vyčnívat žádné ostré hrany. Z největších kamenů postavte základ skalky ‒ zapouštějte je do země asi z jedné třetiny. Inspirujte se v přírodě ‒ nejmohutnější balvany se nacházejí na úpatí kopců a menší na jejich vrcholech.

Kameny nestavte na výšku, zabudovávají se na plocho, aby z terénu nečněly nepřirozeně. Při skládání kamenů se mnohdy stane, že některý z nich budete umísťovat několikrát, dokud dílo nebude dokonalé. Mezi kameny a do štěrbin, do nichž budete vysazovat rostliny, upěchujte substrát. Je-li zemina příliš jílovitá, promíchejte ji s pískem. Lze přidat i trochu listové hrabanky nebo kompostu, aby rostliny měli do začátku dostatek živin.

Osázení rostlinami

Skalničky jsou mezi zahrádkáři velmi oblíbené. Není se čemu divit. Jsou pestře vybarvené, nenáročné na péči a většinou nepotřebují ani hnojení. Dobře se vyrovnají i se sušším podnebím. Česko se řadí mezi skalničkářské velmoci. Zahradníci pořádají burzy květin a vyměňují si zkušenosti. Tato setkání jsou cenným zdrojem inspirace a poznatků. Při výběru těch správných skalniček neváhejte a požádejte zkušenější pěstitele o radu. Další informace naleznete v odborných knihách. Při vhodně zvolených rostlinách se ze skalky můžete těšit od jara do podzimu.

Rostliny se musí postupné zapojit

Skalničky vysazujte do spár a štěrbin i s kořenovým balem. Druhy plazící se po povrchu půdy umísťujte do horní části skalky, vzrůstem vyšší skalničky do jejího spodního patra. Po výsadbě okolí rostlinek zasypte štěrkem. Štěrk zabrání vyrůstání plevele a udrží vlhkost u kořenů. Rostliny se brzy rozrostou, již druhou sezónu se můžete těšit z jejich zvětšujících se trsů a bohatých květů.

Související:  Na myši s lepidlem
Po dvou letech

Volba skalniček se řídí podle toho, kolik slunce příslušná rostlinka potřebuje. Lomikameny, nízké plamenky, tařičky, turany či nejrůznější mateřídoušky ‒ ty všechny vyžadují osluněné stanoviště. Na stranu nejvíce nakloněnou ke slunci sázíme netřesky a rozchodníky, které se vejdou i do těch nejužších spár. Rozchodníky budou zpestřovat skalku i mimo dobu jejich květu. Mají totiž zelené lístky s nádechem do fialova. Do polostínu vysazujeme oměje, kamejky, zběhovce, prvosenky, ale i některé kultivary mateřídoušek, rozrazily, dlužichy nebo exotické opuncie. Polostín až stín svědčí i kapradinám, sasankám nebo čechravám. Skalka může být půvabná i v zimě. To zajistí stálozelené trvalky a byliny a rovněž rostliny kvetoucí v časných jarních měsících. Třeba čemeřice rozkvétá již v lednu. Vysadit můžeme i neopadavé trpasličí jehličnany. Zelené po celý rok budou azorely, vřesy, tařice nebo devaterníky. Na zimu se doporučuje choulostivější skalničky přikrýt chvojím.