Každý máme jiný důvod, proč budovat zahradu. Každý jsme dostal jiný impuls, který nás „vyhnal“ do přírody. A proto je i každá zahrada jiná. Každý od pobytu v ní očekáváme něco jiného. Odpočinek od ruchu velkoměsta, produkci ovoce, potěšení z barevných květů, relax u prýštící vody nebo růst vlastní bio-zeleniny. Podle toho i většina lidí rozlišuje dva základní druhy zahrady. Užitkovou a okrasnou. Skutečně to ale musíme od sebe oddělovat?
Klasické dělení zahrad je vidět zejména při domech na venkově. V přední části, mezi ulicí a domem, domácí paní pěstuje květiny a často soutěží se sousedkami, která má hezčí okrasnou zahradu u domu. A za domem jsou přísně užitkové záhony zeleniny, keře ovoce nebo ovocné stromy. Pokud nejsou v ulici předzahrádky, tak za domem je hned okrasná zahrada a za ní skryté užitné plochy. Většinou v zemi vyjeté chodníky, které po dešti připomínají staveniště, někdy jsou přes ně položené desky, případně betonové dlaždice či pás gumolitu. Nic, čím by se hospodyně chtěla chlubit. Do takové zahrady se chodí dělat, později sklízet úroda, potraviny pro rodinu. Zde se nerelaxuje, zde je vše podřízeno efektivnosti.
Když hlava rodiny dospěje k závěru, že oni se už nadělali dost, že mají své městské zaměstnání, kde vydělávají tolik, aby rodina měla vše, co potřebuje a chce, tak se ztrácí důvod obdělávat užitnou zahradu za účelem pěstování potravin, které se dají pohodlně koupit v supermarketu. Tehdy dochází k druhému extrému. Zahrada je za značných investic přetvořena v zahradu okrasnou, kde se nedělá nic, jen odpočívá. Nanejvýš tak griluje s přáteli a kolegy z pracoviště. Plocha nepřináší žádný hmatatelný užitek, majitelé sice nepřestávají půdu obdělávat (sekat trávu, stříhat keře, zalévat květiny a trávník), ale nedosahují žádnou úrodu. Vše, co zde vyroste, se stává odpadem, za jehož likvidaci se opět platí.
Častým argumentem pro předělání užitkové zahrady na okrasnou je skutečnost, že majitelům zahrady přibývají roky a ubývají síly. Nedokážou už tak dlouho pracovat na zahradě a mají pocit, že si zaslouží po letech dřiny i trochu odpočinku. U mladých majitelů je to zase strach před hrdlačením po návratu ze zaměstnání. A protože mnoho lidí už přišlo na to, že ani okrasná zahrada není bezúdržbová, stále častěji se jako základní materiál v zahradách objevuje zámková dlažba nebo štěrk na geotextilii. Je to ale vůbec stále zahrada?
Tak se pojem „zahrada“ už nepoužívá na přírodní místo, produkující ovoce, zeleninu a květiny, ale plocha mimo domu, pod volným nebem. Namísto výhledu betonový plot, namísto prostoru ohraničené místo. Dobrovolné vězení?
Přemýšleli jste zkusit to zkombinovat?
Co tak pěstovat květiny vedle zeleniny? Mít různé rostlinky pěkně pohromadě? Že je to chaos? A kde v přírodě uvidíte pravidelné plochy monokultur? To jen člověk si umí takto vyrobit problémy se škůdci a chorobami rostlin. A následně musí používat proti nim chemickou ochranu. Na plodiny, které následně jí.
Jistě, zkombinovat okrasnou a užitkovou zahradu do jedné chce změnu myšlení. Chápat zahradu jinak. Zjistit, že například cibule s jahodami je samoochranná kombinace, odpuzující škůdce. Že tři barevné růže mezi paprikami nejsou problém. Že nemusí být všechny rajčata na jednom místě a že pěstování jahod na více místech v zahradě nepřidává práci navíc, ale dovolí se „napást“ kdykoliv a kdekoliv v zahradě. A baví to i děti.
Pěstování jedné plodiny na více místech zahrady dává větší šanci na úrodu, když přijde nečekané sucho. Nebo nečekané deště. Na každém místě se zelenině daří jinak, každé místo má své výhody při jiném vrtochu počasí. Vždy budete mít alespoň část úrody. A květiny mezi užitečnými rostlinami, například měsíček lékařský či lichořeřišnice, nejen ozdobí zahradu, ale ji i chrání.
Když se postavíte do dveří domu a vidíte ty velké plochy paprik, rajčat, velké jahodovisko, co vás jako první napadne? Dřina, zase hodně práce. No když si zkombinujete zeleninu, drobné ovoce a květiny, vidíte vždy radost a krásu.
A ještě jedna otázka napadne nezkušené zahrádkáře, když se navrhuje kombinovat užitkovou a okrasnou funkci do jedné zahrady:
Jak se okopává na smíšených záhonech?
Už jsme to v tomto článku zmínili. Změna zahrady z čistě užitkové nebo z čistě okrasné na krásnou užitkovou zahradu vyžaduje změnu myšlení. Začít dělat věci jinak. Méně dřiny a více uvažování.
Okopávání zeleninových záhonů způsobuje kromě odstranění plevele vysušování půdy a to vyžaduje více zavlažování. To ovšem způsobí tvrdnutí půdy na povrchu a růst plevele, což vyžaduje… neustálý koloběh dřiny v zahradě. A okopávat papriku, když hned vedle jsou růže a o kousek dál měsíček…
Plevel neroste na políčku proto, aby příroda rozzlobila zahrádkáře. Roste tu proto, aby se pokusila zakrýt holou zem a zabránila tak jejímu vysušování větrem a sluncem a erozi. Když chcete zabránit Přírodě v produkci plevele, nenechávejte půdu holou. Jistě, mezi jahodami nebo révou můžete mít trávník, dokonce i kolem keřů rybízu nebo angreštu. Mezi rajčaty nebo kedlubny by to asi nešlo.
Ale stačí půdu zakrýt vrstvou slámy nebo sena, vytvořit nastýlku a plevel nemá důvod ale ani možnost zde vyrůst. Současně zem není prohřívána a vysušována. Spotřebujete méně vody na zálivku a motyku můžete zcela odložit. A pokud je po dešti, rajčata nebo jahody neleží na zemi, nehnijí, ale jsou na vrstvě mulče, pěkně v suchu.
Zdá se vám to příliš radikální oproti vašemu dosavadnímu způsobu pěstování? Máme pro vás tip. Vyzkoušejte si to na malé ploše. Vyčleňte jeden kousek vaší zahrady, kde si otestujete pěstování bez okopávání, bez stříkání, zato s mulčováním a kombinací více rostlin. Sami na sobě odzkoušejte, zda vás to bude takto bavit, jestli se vám to takto bude líbit a jestli vám to ušetří čas a peníze. Vrátit se k hrdlačení s motykou můžete vždy. No pokud zjistíte, že kombinace rostlin, rozdělení pěstování na několik míst a střídání zeleniny s květinami spolu s mulčem vás baví, vyhovuje vám, klidně další rok rozšiřte tento způsob pěstování o další kout zahrady.
Zahrada se tak pro vás stane místem, kam nechodíte jen pracovat, ale kde skutečně žijete.
