Vrby rostou divoce vedle vodních toků nebo na vlhkých místech. Jsou to nenáročné a odolné stromy a jejich větve se využívají na různé výrobky. Nejznámější jsou velikonoční pomlázky nebo proutěné košíky, ale oblibu si stále více získávají i plotové dílce nebo vyplétané zástěny. A z vrbových prutů se dají vyrobit i ohrady nebo různé altánky či dětské skrýše. Pokud máte vhodné podmínky, vrbu můžete pěstovat i na svém pozemku.
Vrba je velmi životaschopná rostlina a traduje se, že zakoření každý proutek, který zapíchnete do země. Pravda, musí to být vlhká zem. Pokud se vám někde v přírodě líbí nějaká vrba, doneste si z ní do zahrady jeden proutek, vyberte mu vhodné místo a časem budete mít z něj pěkný stromeček.
Když jste se však rozhodli pěstovat vrbu jako energetickou dřevinu nebo jako zdroj materiálu pro košíkářství, potřebujete použít promyšlený a osvědčený postup hromadné výsadby a mít opravdu vhodný prostor. Přestože je vrba považována za vodomilnou rostlinu, rozhodně nemá ráda trvale mokrá místa. Spíše jsou pro ni vhodnější místa, která jsou pravidelně zavlažována, ale občas i suché.
Sazenice vrby
Prodávané sazenice energetické Vrby košíkářské (Salix Viminalis) se dodávají jako hůlky s pupeny o délce 300 mm a průměru kolem 12 – 15 mm. Pokud potřebujete jen několik sazenic, můžete si je připravit i sami, když najdete vhodný zdroj. Ideální čas na sběr prutů je zima, leden a únor. Ještě dříve, než se na rostlinách objeví květiny.
Na stříhání větví do požadovaného tvaru jsou potřebné kvalitní a ostré nůžky na větve. Na obrázku jsou teleskopické nůžky Florabest na větve do průměru 40 mm. Fungují na principu ostří proti pevné „kovadlině“. S jejich pomocí nejdříve odstřihněte ze stromu vybranou větev a potom odstraňte případné zahnutí i boční výhony a nastříhejte zbytek na 30 cm pruty. Do března nebo dubna, kdy bude vhodný čas na výsadbu, je třeba uložit je v chladu a temnu, nejlépe v nevytápěném sklepě.
Jak dostat vrbové sazenice do země
Aby sazenice vrby co nejlépe a nejrychleji zakořenily a začali na nich růst větvičky, je odzkoušeno, že by měly být zasazeny pod úhlem asi 60 ° tak, aby nad zemí z celého prutu zůstalo 3 až 5 pupenů. V praxi je to asi 5 cm. Z každého pupenu se později vyvine větvička. V prvních týdnech jsou větvičky velmi křehké a mohou odpadnout při pokusu ohnout je. No stačí pár měsíců a jsou pevnou součástí tvořícího se keře. Půda na výsadbu by měla být vlhká a případně ji budete muset zavlažovat až do konce května, jinak budou mít vrby problém se zakořeňováním a s přírůstky.
Několik kusů až několik desítek sazenic snadno zasadíte za pomoci rýče. Zarazíte ho do země do hloubky asi 25 cm a kýváním dopředu a dozadu vyrobíte rýhu širokou několik centimetrů. Do rýhy vložte šikmo sazenici a zasypte ji jemným substrátem, případně můžete použít i jemný písek. Nasypanou zem upěchujte a zalijte vodou.
Aktivátor zakořenění, který nanesete na spodní konec sazenice, podpoří a zlepší zakořenění nejen vrby. Stačí spodek sazenice „namočit“ do jemného prášku, kteří ulpí na spodku a zasunout do půdy.
Když plánujete sázet několik stovek vrbových prutů, práce pomocí rýče a lopatky se substrátem začíná být náročná. Zmechanizovat sazení pomůže akumulátorová vrtačka a výhodou je, když jsou na práci dva lidé. Tehdy sazení vrb opravdu odsýpá.
Pro sazenice průměru 12 až 15 mm potřebujete do vrtačky, přepnuté na nižší rychlost a větší sílu utahování vrutů, nasadit vrták do betonu s průměrem 12 mm a délkou 30 cm nebo delší, na který si 25 cm od konce uděláte značku. Postačí namotat izolační pásku nebo leukoplast.
Abyste nemuseli vzdálenost sazenic 30 cm od sebe jednotlivě vyměřovat, je dobré použít šablonu. Ať už vyrobíte měrku z destičky s rukojetí nebo použijete něco z domu, což splní takovou roli stejně dobře, záleží na vás. Nezapomeňte však vyměřit přímou linii pro výsadbu. Poslouží natažený provázek nebo i měřicí pásmo.
Ještě jednu pomůcku je vhodné mít při takovém sázení vrby. Dřevěnou destičku, co se vejde do dlaně nebo plochý kámen či kousek tašky. Chrání dlaň před bolestivým otlačením.
Samotné sázení je pak velmi jednoduché a rychlé. Jeden člověk šikmo vyvrtá díru do země, druhý „namočí“ konec hůlky do aktivátoru zakořenění a pomocí destičky v dlani zatlačí hůlku do země. První člověk přiloží k sazenici kalibrační měrku, vyvrtá druhou díru do země, do níž druhý sazeč vloží sazenici. Takto postupují, dokud nejsou všechny sazenice v zemi. Na závěr je vhodné celou řadu právě zasazených vrb dobře zalít vodou.
Naprostý souhlas pane. Děkuji Vám.