S vodou je potřeba hospodařit, dokud je

Letošní léto ukazuje, že není vše jak bývalo, že se musíme naučit žít s tím, že se vše mění a většinou k horšímu. Pranostiky přestávají platit, pěstitelské kalendáře jsou pomalu k ničemu a vše záleží od toho, jestli je dostatek vody. A ta většinou není. Nebo spíš s ní neumíme v nových klimatických podmínkách hospodařit. Neumíme se přizpůsobit. Přežijeme?

Krátké období prudkých dešťů často vystřídá dlouhé období sucha a vysokých teplot vzduchu. Léto jaké jsme neznaly následuje po zimě, kdy je sněhu málo a v půdě je málo vody, když namísto pomalého tání sněhu na jaře voda ze zimních dešťů rychle z krajiny odteče. Často vlastně ani není jaro, ze zimy se přehoupneme do léta, abychom po podzimu trvajícím týden opět skončili v zimě-nezimě. A v pěstitelské sezóně zeleniny namísto více méně pravidelných dešťů jsme odkázáni na pravidelné zavlažování. Pokud je voda ve studnách, protože nádrže na dešťovou vodu zejí prázdnotou.

Za špatnou situaci s vodou můžeme sami

Můžeme za to, že neprší? Můžeme za prázdné studny? Můžeme za deficit vody po zimě? Jak naše záhony s rajčaty a paprikou mohou za tento nepříznivý stav?

Jednak tím, jak svým způsobem pěstování zvyšujeme spotřebu vody zavlažováním (které ze zásob v zemi proto ubývá), jednak tím, jak svým způsobem pěstování zvyšujeme úbytek vody výparem (které ze zásob v zemi proto ubývá). Nechráníme půdu před silným slunečným zářením ani před suchým větrem.

Podívejme se, jak vypadá tradiční záhon se zeleninou v našich zahradách.

Pod stonky s rajčaty, paprikami nebo jinou zeleninou je vzorně vypletá půda, nikde ani jediný plevel.

Srdce tradičního zahrádkáře zaplesá, ovšem ti, co chápou současné změny jako součást dynamické rovnováhy v přírodě a snaží se přizpůsobit nové situaci, zalomí ruce! Tradiční zahrádkáři vidí upravené záhony, současní vidí hluboké rány do země, ze kterých uniká spousty vody bez užitku. A navíc to stojí spoustu dřiny, zbytečné práce.

To jsme vždycky tak dělali

Tradiční argument lidí, co si neumí představit dělat věci jinak, lidí neschopných přemýšlet nad tím co dělají ani zkoušet jiné či nové postupy, aby zjistili, lze-li to dělat lépe či jednodušeji. Lidí, co se už nechtějí učit, vždy přece už mají maturitu/promoci dávno za sebou. Lidí co nechápou, že kdo se nepřizpůsobí, ten nepřežije.

Staré postupy fungovali v starých podmínkách. Často zahrady plodily navzdory snahám zahrádkářů. Dnes jsou podmínky na Zemi i v našich končinách diametrálně odlišné. Míra tolerance půdy k našim zásahům se výrazně zmenšila.

Na druhou stranu, dnes jsou nové poznatky dostupné každému, kdo o ně stojí. Permakulturní koncept zahradničení co nejpřirozenějším způsobem po vzoru Přírody je znám dlouhá desetiletí a mnozí jej aplikujeme i u nás a s úspěchem. Přináší úsporu peněz za energie i hnojiva a ochranu rostlin i samotné práce a zvyšuje výnosy i úrodnost půdy. A chráni vodu v půdě.

Jak šetřit vodu při pěstování zeleniny?

Na problematiku využíváni vody se musíme podívat komplexně. A uvědomit si, co je příčina a co následek.

V situaci, kdy nám voda neprší z nebe, je zelenina odkázána na závlahu. Ano, to je rozšířený mýtus. Zelenina potřebuje vláhu, ne závlahu. Zavlažování je řešení problému, kdy už je málo vody v půdě. A kdy je málo vody v půdě? Když se z půdy ztratí. Část spotřebují rostliny na stavbu pletiv stonků a plodů a výpar z listů, část se vypaří bůhzdarma z půdy. Tedy pokud máte okopané záhony. Vypaří se nejen voda ze závlahy, ale co je horší, vypaří se i voda, která je pod povrchem. Zavlažování v takovém případě připomíná snahu udržet hladinu vody v děravém sudu zvýšením přítoku vody. Protože zavlažování okopaných záhonů vytváří přísušek, v něm kapiláry a nimi vzlíná voda z půdy. Z povrchu se vypaří značná část vody ze závlahy a z nitra podpovrchová voda. To nutí zahrádkáře pravidelně záhony okopávat, aby přerušili kapiláry, které vytvořili zavlažováním. A suchá půda nutí zahrádkáře zavlažovat… Jak u blbejch na půdě, konstatoval by jeden z mých příbuzných.

Jak „zacpat děravý sud“? Jak zabránit vodě vypařovat se ze záhonů? Mulčováním. Nastláním vrstvy slámy nebo sena těsně kolem rostlin. Záhon pod mulčem zůstane kyprý, o to se postarají žížaly, ještě ho i obohatí o humus. Vlhké prostředí jim vyhovuje a kořeny zeleniny zůstanou uchráněny před horkem. Protože na zem nesvítí slunce, nemohou vyklíčit semena plevele, tedy není co plít.

Takže více vody zůstane v zemi, není třeba tolik zalévat, tedy více vody zůstává ve studnách a méně se snižuje hladina spodních vod. Jak se teď díváte na konstatování z úvodu článku?

Konec plošného zavlažování

Ještě je mnoho zahrádkářů, kteří si „mohou dovolit“ zakoupit silné čerpadlo a desítky metrů hadic a postřikovačů. A zavlažují celou zahradu, hlava-nehlava, listy-nelisty. Studenou vodou přímo ze studny, uprostřed horkého dne. Těžký šok dopřávají své zelenině. A stejně se jim většina vody ani ke kořenům nedostane.

Daleko účinnější je zalévat přímo ke kořenům rajčat nebo paprik. A raději více vody najednou, tři čtyři litry, ne jeden hrnek. Málo vody častěji způsobí, že rostlina si zvykne přijímat vláhu podpovrchovými kořeny a je pak náchylnější na sucho. Větší množství najednou steče do větší hloubky a nutí rostlinu „poslat“ kořeny za ní. Ve větší hloubce je ale stále často dostatek vláhy, takže pak není potřeba (zamulčované) rostliny tak často zalévat. Věděli jste, že rajčata mohou mít kořeny až dva metry hluboko v zemi? Samozřejmě ale ne ve vyvýšeném záhonu na betonové ploše…

Cílené zavlažování mulčovaných záhonů nemusí být časově náročné, protože budete zalévat méně často a celkové menším množstvím vody. Tím ušetříte i za elektřinu pro čerpadlo, co je dnes už nemalá hodnota.

Využívejte tři patra

Nebo alespoň dvě. Nemyslím ve vašem domě, na zahradě. Znamená to efektivnější využití plochy pozemku, když na jednom místě pěstujete něco při zemi, něco ve střední výšce a něco vysokého. Tedy půdopokryvné rostliny, keře a stromy. Chcete příklad? V rádcích vinné révy ke kořenům vysázejte jahody. Nejen, že budou chránit kořeny révy před horkem a vysušováním, tento živý mulč přinese dodatečnou úrodu chutného ovoce. A nevěřte tomu, že jahody spotřebují mnoho vody nebo živin. Jednak koření v jiné hloubce, než réva, jednak více vody ochrání před výparem, než sami spotřebují.

Když začnete pěstovat ovocné stromy ve formě vysokokmenu, mezi nimi se vám vejdou drobnější keře bobulového ovoce. Nejen notoricky známý červený a černý rybíz nebo angrešt či novější josta, ale i zimolez kamčatský (chutí připomíná borůvky, ale není tak náročný) nebo černá aronie. A kolem kořenů stromů opět v kruhu vysaďte jahody.

Myslíte si, že stromy budou stínit keřům a jejich plody nedozrají? A zkusili jste si to? Dnes bývají dny v létě tak horké, že několik hodin chládku přivítají nejen lidé a zvířata, ale i rostliny. Takový pohyblivý stín od korun stromů keřům jen prospěje. A opět ušetří trochu vody z toho mála, co v půdě je.

Pokud nechcete kolem kmenů pěstovat jahody, zamulčujte je slámou nebo senem. Nemusíte je potom okopávat, kyprou půdu obstarají žížaly. Navíc kruh mulče kolem stromů je chrání před poškozením sekačkou. A vy nemusíte mít starost, jak se zbavit posečené trávy, když nechováte žádné zvířectvo, které by ji zkrmilo.

Vody je dost, když s ní neplýtváte

Poskytli jsme vám několik léty ověřených rad a doporučení, jak si poradit se změnami počasí, které trápí nejen zahrádkáře a ztěžují jim jejich zálibu v pěstování si svých a zdravých potravin. Nevyžadují takřka žádné investice, krom té do změny myšlení. Záleží už jen na vás, zda si je vyzkoušíte a zůstanete u nich, nebo je vám milejší na počasí nadávat a stěžovat si. Protože vy nemusíte nic, přežití (vaší zahrady) není povinné.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 250 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..