Není žádným tajemstvím, že včelaři nejen berou včelám u úlů med, ale také je musí krmit v nepříznivých časech nebo na konci sezóny. Bodejť by ne, když jim vezmou jejich zásoby, které si včelstvo produkovalo na „horší časy“. Zkušení včelaři i poučení laici se přou, co je vhodnější jako příkrm a v jakém množství nebo období ho podávat.
Pokud by včelař nechal všechen med včelám, pak by je nemusel přikrmovat. Pak by ovšem neměl med pro sebe a svou rodinu ani na kšeft. Vyvstává otázka, proč by tedy měl se o včely starat. A jsem u kořene problému přikrmování včel. Je jím, jako vždy často, chamtivost. Čím více zásob medu včelám vezmeme, tím více náhradního krmiva jim musíme nabídnout, pokud nechceme, aby v zimě chcípli. Z čehož plyne další kapitalistická poučka, že cena náhradního krmiva musí být levnější, než je cena „ukradeného“ medu.
Letošní zvlášť suché a teplé počasí v létě způsobilo, že včelaři začali přikrmovat včely omnoho dříve, než obvykle. Téměř žádný déšť, pokud ano tak po dvou týdnech obzvlášť suchého počasí, vysoké teploty dosahující k čtyřicítce, teplý vítr. Výsledkem jsou suché trávníky, uschlé květy. Tedy u chovatelů včel a zahradníků, kteří sečou trávu na nízko bez ohledu na to, jaké je venku počasí. Vesměs ve smyslu toho „aby to dobře vypadalo“. Pak opravdu všechno uschne. Co mají včely jíst?
Ovocné stromy jako pokrm pro včely
Někteří včelaři rádi vysazují ovocné stromky s odůvodněním, že stromky na jaře kvetou a jsou dobrou pastvou pro včely medonosné. A co v létě? Kolik pylu a nektaru dávají ovocné stromy včelám v létě? Mně z toho vychází, že běžné ovocné stromky nejsou cestou nakrmení včel. Spíš lísky nebo vrby, tedy dřeviny, které kvetou brzo na jaře, mohou nabídnout včelám brzkou pastvu, pokud není na ně moc zima. Stále to ale neřeší období léta.
Kvetoucí louka dá víc
Letošní „golfové trávníky“ buď komplet uschly, když byla tráva posekána na nízko a pak přišly horka, nebo to stálo hodně peněz na závlahách. Pokud někdo má peníze na vyhazovaní úrody (trávy), je to jeho věc a jeho peníze. Avšak když podobným způsobem postupuje chovatel včel, je to na zvážení, zda-li nemá raději chov zrušit.
Pravidelně nízko sečený trávník vypadá jako jednolitá zelená plocha, prý oku lahodící. Nic proti vkusu každého soudruha, ale je běžným zvykem chtít nesmysl a pak na tom trvat. Přitom stačí nechat trávu trochu vyrůst, nesnažit použít herbicid na všechno, co se trochu z trávy zvedne a začne hýřit barvou. Pak používat sekačku po částech, postupně a nechat barevné květiny (sic pro trávníkáře je to plevel) rozkvést a pak vysemenit a najednou za rok nebo dva máte v zahradě kvetoucí louku. Kolik peněz investují někteří lidé, aby vyseli semena travní směsi typu venkovské louky na svůj nový pozemek. A přitom stačí „se nestarat“, nesekat na nízko, všude a všechno pravidelně, nechat se přírodu projevit. A najednou se objeví jetel, sedmikrásky, mateřídoušky, margaréty, kozí brada… spousty barevných květin.
Když si rozdělíte louku pod ovocnými stromy na čtyři části, není toho moc na sečení najednou, není toho sečení moc celkem a kolem vás je spousty hezkých květů, hotová pastva pro včely. Ať už chováte včely medonosné na med, nebo včely divoké, včely samotářky, jako opylovače vaší zeleniny a ovoce. Tyto divoké včely moc práce nedají a i kdy nedávají žádný med, jsou pro zahradníka velice užitečné. Navíc vám dávají nezávislost od stavu medonosných včelstev v okolí a opylují i za nižších teplot, kdy medonosné včely ještě úly neopouštějí.
Vemte chrpy na milost
Dalším zbytečným projevem panování zahradníka nad zahradou je egalizace všeho do stejné výšky, tak jako u trávníku. Jakýkoliv „plevel“ musí být zlikvidován! Je to neznalosti nebo z bohorovnosti? Přitom taková čekanka, která od poledne vypadá jako holé koště hyzdící zahradu, brzy ráno a dopoledne je krásně obsypaná modrými květy, plnými včel! Ovšem kdo dlouho spí, to nikdy neuvidí.
Stejnou „službu veřejnosti“ udělají chrpy. Pro někoho nevzhledná rostlina, ovšem pro včely nenahraditelný zdroj nektaru, i když ostatní květiny jsou beznadějně suché. A můžete se kochat i spoustou motýlů, které tato rostlina přiláká. Jen ji musíte znát, nezlikvidovat ji hned v zárodku a pak v červnu a srpnu může být okrasou vaší zahrady, navzdory dlouhotrvajícímu suchu a teplu.
Existují i rostliny které kvetou pozdě večer a v noci. Jednou z takových je pupalka. Radost vám udělá jen tehdy, když se svou zahradou procházíte celkem pozdě. A překvapí vás, kolik druhů hmyzu hostí její nápadné žluté květy.
Lze to i zdarma
Vesměs existuje povědomí, že za vše se musí platit. I za výsadbu (koupených) stromků, i za výsev (koupeného osiva) travních porostů. Zkrátka že bez peněz to nejde. Ano, to je rozšířený mýtus. Udělat z obyčejného trávníku květový porost nestojí nic. Jen změnu myšlení. Přestat nadměrně používat sekačku nebo krovinořez, nechat přírodu se projevit a změnit paradigma svého myšlení „Jak to bude vypadat“ na efektivnější „Jak to bude fungovat“. Vlastně tím i ušetříte, minimálně za palivo do sekaček a svůj čas.
Když se vrátíme k včelám a úlům. Můžete ušetřit za krmivo, když poskytnete včelám přirozenou potravu. Když všechno nevysečete do hola, když si přestanete myslet, že nějaké stromky, které kvetou dva týdny v roku, budou lepší, než kus louky s různými květy nebo trávník u domu plný malých bílých květů jetele, který kvete podstatně déle a když odkvete, posečete ho v správné výšce a za pár dní nasadí na nové květy, plné nektaru.
