Množství vody v půdě, která je rozhodující pro pěstování zemědělských plodin i trávy, neustále klesá. Ale zadržovačem vody nejsou jen lesní porosty, jak se traduje, jsou to i luky a pastviny. V tomto článku se zaměříme na zahrádkáře a na to, jak i malými opatřeními lze zmírnit nebo dokonce i zvrátit nepříznivý stav v lokálním měřítku. Jak zadržet dostatek vody v půdě pouze změnou myšlení, bez nákladných investic a těžkých zásahů do země. Sice bez dotací, zato rychle a efektivně.
Pro většinu laiků je vodou pouze déšť a vodní toky. Velké řeky mohou obsahovat opravdu velké množství vody a tvrdí se, že stejné množství vody, které teče korytem, tak teče také zemí v okolí řeky. Tedy že řeky a potoky obsahují dvojnásobek viditelného objemu vody. Avšak vyjma opravdu blízkého okolí toků je toto všechno voda, která je bez užitku beznadějně odváděna z krajiny a nemá žádný význam pro pěstování čehokoliv, snad jen pro porosty na březích řek. Tuto vodu lze použít k čerpání a následnému využití v průmyslu a zemědělství nebo i pro zavlažování, v závislosti od odčerpaného objemu s většími či menšími negativními vlivy na nižší tok.
Pro zemědělce, farmáře a zahrádkáře má největší význam neviditelná voda pod povrchem. Voda zadržená půdou po dešti, z jarního tání sněhu, ale i voda dovedena podpovrchovými proudy z vyšších míst, ze svahů či větších kopců. To je voda, která rozhoduje o kvalitě a množství úrody obilovin, sena, zeleniny i ovoce.
Proč vody v půdě ubývá?
Protože málo prší? Protože podpovrchová voda málo přitéká (protože v kopcích málo prší?)? Protože se voda ztrácí vypařováním? Protože globální oteplování? Nikdy se nedoberete správného výsledku, když budete zaměňovat příčiny a důsledky. Problém úbytku vody v půdě je komplexním problémem. A zejména nesmíme zapomínat, že voda se z planety Země neztrácí, pouze mění skupenství a místo výskytu.
Pomineme-li meliorace, tedy odvodnění krajiny, praktizované v minulém století v dobách socialistického zemědělství s nedozírnými následky až po dnešek, tak velkým zdrojem ztrát vody z půdy je její vypařování z holých ploch. Tedy z polí po sběru úrody, nízce sečených luk, zoraných polí a okopaných záhonů, zůstaneme-li v oblasti malých zahrádek. Tedy z ploch, které se přirozeně nikde v přírodě nevyskytují, jsou pouze dílem člověka.
Dnes je moderní zahrady městských i venkovských domů sekat každý týden na nízký střih. Vzorem je zelený trávník golfových hřišť a uhlazený trávník je snem i pýchou nejednoho chalupáře či majitele vily. A poučka zakladatelů trávníků zní: Sekat, hnojit, zavlažovat. Sekat, hnojit, zavlažovat. A úrodu kompletně vyhodit.
Přitom kdo kdy sekal vyšší trávu i v sparném létě, jistě ho překvapilo, kolik vlhkosti vysoká tráva skrývá. I když tráva nebo květová louka spotřebovává jisté množství vláhy z půdy, celkově vodu v půdě chrání před větrem nebo horkým sluncem a v podstatě zabraňuje jejímu přílišnému vypařování. Rozkvetlá louka v ovocném sadě umožňuje stromům a keřům čerpat z půdy vodu, která se beznadějně a bez užitku vypaří, jakmile projedeme celý sad sekačkou, za kterou zůstane na pohled první dny sice hezký, ale nízký trávník, který za pár dní slunce spálí. A z humózní půdy se stane vyprahlá zem bez života, která není schopna přijmout vodu v případě náhlých dešťů.
Jak síct trávu rozumně
Pokud není pro vás tráva zdrojem sena pro hospodářská zvířata, nemusíte síct podle počasí a kalendáře. A nemusíte sekat celou plochu najednou. Pokud seno využíváte pro krmení v malé míře nebo senem mulčujete, můžete si dovolit sekat trávu na etapy. Namísto celé parcely si ji rozdělte například na čtvrtiny a nejprve vykoste úzký pás uprostřed. Po několika dnes pauzy přidejte další čtvrtinu, rozdělenou na dvě poloviny, čímž rozšíříte středový pás. Když se dostanete k pásům posledním čtvrtiny, uprostřed už bude růst dost vysoká tráva na to, aby byla ochranou vaší louky před vysušením a současně oázou pro hmyz a potravou pro včely.
Nebo můžete v travnaté ploše mezi stromy zjara namísto celoplošného sečení vytvořit sekačkou chodníky mezi stromy nebo k brance a když ostatní tráva trochu povyroste, stále máte volný průchod po nízké trávě. Po pár dnech sekačkou projeďte po jiné trajektorii, čím získáte trávu, ale současně zůstane trávou pokrytá dost velká plocha, aby zabránila nadměrnému odparu vody. Postupně dosečete všechny plochy na zahradě ale někde už tráva povyroste natolik, že vždy máte zásobu trávy k sečení a stále je plocha dostatečné chráněna před vysušování větrem a sluncem.
Lokálně tak výrazně zlepšíte hospodaření s vodou. Nemusíte tolik zavlažovat, jako sousedé, ušetříte za vodu a za elektřinu pro čerpadlo. A všechny rostliny budou lépe prosperovat.
Nevěříte? Tak si to zkuste
Máte pocit, že si vymýšlíme? Že změna postupu v sečení trávy může výrazně ovlivnit množství vody v půdě pod vašimi nohami? Nevěřte nikomu ani slovo, nevěřte ani nám! Vše si sami vyzkoušejte, ať nenaletíte nějakému šarlatánovi.
Stačí experiment na malé ploše. Ve vašem trávníku vysečte úplně na nízko plochu velikosti 30 x 30 cm a pozorujte. Za pár dní bude tato plocha beznadějně suchá a zem popraskaná. Pak strčte ruku do trávy vedle, je jedno jestli ráno nebo odpoledne, zjistíte, že je mezi stonky vlhko.
Když předpověď hlásí týden vysokých teplot, projeďte sekačkou jeden pás s nízkým nastavením a pak vedle pás, kde nastavíte výšku trávníku na 7 cm. Sami uvidíte, kde tráva lépe odolá působení slunce a větru.
Sečení trávníku si naplánujte
Ne podle kalendáře, ale podle předpovědi počasí. Nemusíte svůj trávník, ať již okrasný v předzahrádce, nebo mezi ovocnými keři či v sadě kosit každý pátek na stejnou výšku. Hrozí-li delší dobu vyšší teploty bez srážek, raději sečení vynechte a nechte trávník vyšší, tráva samotná lépe odolá suchu a teplu a více vody zůstane v půdě.
Naopak, očekává-li se vydatný déšť v průběhu dalších dvou nebo tří dnů, posekejte trávu klidně na větší ploše a klidně na nízko, sekačkou nebo krovinořezem, a po dosušení sena a jeho sběru vám zahradu ovlaží déšť a doplní vláhu do půdy. Za tři dny tráva natolik poroste, že opět budete mít šťavnatou trávu dostatečné výšky, aby zvládala odolávat vyšším teplotám a chránit drahocennou vláhu mezi kořeny.
