Koupili jste si malého pejska a kromě radosti vám dělá i vrásky na čele? Neumíte ho naučit, kudy se má po dvoře pohybovat a aby při hře neběhal po květinových záhonech? Nechcete ho zavírat do voliéry a nemůžete být s ním stále v zahradě, abyste mu nedovolili vběhnout mezi květiny? Existuje jednoduché a účinné řešení.
Malý pejsek nevidí rozdíl mezi zelenou trávou a barevnými květy. Alespoň ne v tom, že po trávníku se chodit může a mezi květinami ne. Pro něj je celý dvůr a celá zahrada jedno velké neprobádané a zábavní území a všechno chce poznat. Že při tom stoupne na květ, zlomí lodyhu nebo při hrabání myši poškodí kořeny nějakého květu si neuvědomuje. Ani to, jak tím rozzlobí hospodyni. Ani nechápe její křik a hromžení, když uvidí tu spoušť.
Oplotit všechny květinové a zeleninové záhony nedává smysl. Ani nízké ozdobné plůtky ze dřeva nebo svařovaného pletiva není řešení. Nízkou ohradu chytrý a hravý pejsek snadno přeskočí, vyšší plot zase bude bránit volnému pohybu lidí a ani nemusí v zahradě dobře vypadat. A uvazovat psa na řetěz, když nejsme s nim na dvoře není dobré pro psa, ani pro jeho vztah k nám.
Řešení je překvapivě jednoduché. Zamulčovať bezprostřední okolí záhonů, které chceme před nezbedným pejskem chránit, materiálem, který mu pohyb v záhonech znepříjemní, ale neublíží. Takovým přírodním materiálem jsou šišky z borovic. V suchém počasí jejich otevřené konečky jsou pichlavé. Zapíchávají se do jemných tlapek a proto se pejsek po první zkušenosti s takovým mulčem chráněným záhonům raději vyhne.
Borové šišky se dají nasbírat nejen v lesích, ale mnohem snadněji ve městech, na sídlištích. Často se vysazují v blízkosti paneláků a spadané šišky na zemi se snadno sbírají. Za čtvrthodinku naplníte snadno i dvě či tři igelitky. V zahradě a kolem domu je ovšem rozhodně budete potřebovat více, takže takové sběratelské procházky si asi budete muset zopakovat.
Mulč ze šišek nevydrží na záhonech věčně, postupně se rozkládá, jakož i mulč z kůry nebo slámy. Není ale nic jednodušší připravit si malou zásobu šišek v kůlně a materiál kolem záhonů doplňovat. A znovu si je v létě nebo na podzim nasbírat. V městech nebudou námi posbírané šišky pod stromy nikomu chybět.
Takto ochráněné záhony se nelíbí ani kočkám, které se ze stejných důvodů jako psi začnou takovým záhonům vyhýbat, přestanou stoupat po květech a raději je obejdou. Nikdo je nemusí odtud vyhánět, nikdo nemusí záhony hlídat. Když poprší, borové šišky se stáhnou do středu, jejich konce píchají výrazně méně. Ale stačí chvilka slunce, šišky vyschnou, otevřou se a opět plní svou ochrannou funkci. Navíc šiškový mulč kolem záhonů může také dobře vypadat a brání v růstu plevelu.