Rzi, rozmanitá skupina parazitů rostlin, patří do říše hub. Květinám, stromům, keřům i užitkovým plodinám rzi nejen ubírají na kráse, ale omezují je i v růstu a dozrávání plodů.
S obnaženkou, neboli rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae), se potkává mnoho majitelů zahrad, na jejichž pozemcích rostou ovocné stromy, podle jména hlavně kultivary hrušně (Pyrus communis), a zároveň dekorativní konifery ― jalovce.
Hrušně a okrasné jehličnany jako hostitelé rzi
Parazitické organismy vynikají složitými životními cykly, často vystřídají i několik hostitelů. Rez hrušňová během svého vývoje vyžaduje dva. Hrušně jsou chorobou ohrožené, pokud v jejich blízkosti roste jalovec čínský (Juniperus chinensis) nebo jalovec chvojka (Juniperus sabina).
Na jalovcích rez hrušňová přezimuje. V dubnu a v květnu se na infikovaných keřích objeví nepřehlédnutelné, oranžové rosolovité útvary nepravidelného tvaru, velké až několik centimetrů. Nazývají se télia a uvnitř jsou připravené zimní výtrusy. Vítr spory za suchého počasí rozpráší, a pokud se poblíž nacházejí hrušně, na nich jako na hlavním hostiteli rez svůj vývojový cyklus úspěšně dokončí.
I když je jalovec jen mezihostitel, rez pro něho nepředstavuje pouze estetický problém. Télia obrůstající větvičky ztěžují průchod živin cévními svazky, a části nad nimi tak mohou usychat a odumírat.
U hrušní rez vytváří na plodech, spodních stranách listů a řapících červené nebo oranžové skvrny ― výtrusnice. V nich se nacházejí letní výtrusy, aeciospory. Výtrusnice ukrajují z aktivní plochy listů, strom má tak při silném napadení omezený přísun energie, kterou získává právě prostřednictvím listů ze slunečního záření. Hrušeň chřadne a je celkově oslabená, infekce ji také činí vnímavější k dalším chorobám a mrazu.
Raději prevence než chemie
Na houbové choroby zabírají fungicidy. Obvykle jsou širokospektré; s přípravkem, který by hubil pouze rzi, se většinou nesetkáme. Fungicidy se aplikují v podobě postřiku. Jak přípravek naředit a použít a také jak manipulovat s nespotřebovaným obsahem a prázdným obalem lze nalézt v příbalovém letáků. Opatrnost je na místě. Fungicidy totiž nejsou ani v nejmenším látky prospěšné lidskému nebo jinému organismu.
Existuje-li možnost, je lepší nákaze stromů rzí hrušňovou předcházet. Doporučuje se mezi hrušněmi a jalovci dodržovat minimální vzdálenost 200 metrů, nebo na jaře télia z jalovců odstranit dříve, než se z nich výtrusy začnou uvolňovat. Dalším používaným řešením je překrytí jalovců v rizikovém období lehkou tkaninou.
Mechanismus účinku a aplikace chemických přípravků
Pokud chybí možnost ovlivnit vzdálenost jalovců a hrušní (jalovce se například vyskytují na sousedních pozemcích), pak není jiná možnost, než hrušně ošetřit chemicky. Přípravky proti rzím (a mnoha dalším chorobám houbového původu) obsahují sloučeniny těžkých kovů, síru a organická činidla, které houbám naruší jejich metabolismus.
Širokospektré fungicidy zbaví nejen hrušně, ale i brambory, vinnou révu a květiny rzí, plísní, strupovitosti, helmintosporiózy nebo mnoha druhů padlí.
- Dithane DG Neo-Tec
- Novozir MN 80
Složkou přípravků, které se liší jen názvem, pod nimž jsou prodávány, je mancozeb: sloučenina obsahující zinek a mangan. Lze je aplikovat na ovoce a zeleninu. Jejich postřik spolehlivě likviduje rez i na dřevinách.
- Discus
Často používaný fungicid určený pro ošetření jabloní, angreštů, růží, rybízu, máku. Účinnou látkou je kresoxim-methyl.
- Baycor 25 WP
Hrušně, ale i další ovocné stromy a keře houbových chorob zbaví účinná směs azolů.
- Polyram WG
Aktivní látkou je methiram. Polyram WG se s úspěchem aplikuje zejména na okrasné květiny, ale v podstatě jej lze použít na zásah proti rzi u všech bylin, stromů a keřů.
První ošetření se provádí před nebo krátce po odkvětu a další by mělo následovat asi po 14 dnech. Závěrečné ošetření se provede na podzim, krátce po opadu listí, a to nejen u hrušní, ošetřit by se měly (pokud je to možné) i jalovce. Postřik se nesmí provádět vícekrát, než uvádí návod nebo dokonce preventivně. To by dřevinám nijak nepomohlo, zpomalil by se jejich růst a neprospívaly by.
